Britská předsedkyně vlády Theresa Mayová, kterou referendum vyneslo z postu ministryně vnitra do sídla premiérů Downing Street č. 10, zatím karty neodkrývá a o svých plánech na „tvrdý“ či „měkký“ brexit – prý z taktických důvodů – nemluví.

Jenže není týdne, aby média a politici nepřinesli zcela protichůdné předpovědi.

Podle některých si Británie fantasticky přilepší – například prognóza zájmové skupiny Change ­Bri­tain hovoří o příjmech 480 miliónů liber (15 miliard korun) měsíčně navíc, jen co se zpřetrhají vazby na EU.

Opačné předpovědi ovšem varují před tvrdými finančními dopady – čerstvě se objevily analýzy několika prominentních bank, podle nichž britskou libru čeká letos a napřesrok velká nestabilita a rekordní poklesy vůči dolaru.

Skoti neustávají s hrozbami

K odhadům, které mohou, ale také nemusejí být pravdivé, je třeba přičíst reálné potíže na ostrovech. Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová těsně před Vánoci sice premiérku Mayovou ujistila, že druhé referendum o nezávislosti vyhlašovat nemíní, Skotsko však podle ní chce i po vystoupení Británie na jednotném trhu EU a v daňové unii EU zůstat.

Chce toho dosáhnout zvláštními dohodami, jaké mají s Unií například Faerské a Normanské ostrovy. Londýn se k tomu zatím oficiálně nevyjádřil, protože si nemůže dovolit otevřený střet dříve, než se začne vyjednávat. A tak mlčení a mlžení trvá.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová

FOTO: Nicola Sturgeon, Reuters

Zástupce odborové centrály britské státní služby Dave Penman dokonce řekl, že „Mayová není schopna připustit, jak složitý a časově náročný brexit bude“. „Umlčuje každého, kdo jí to připomene,“ dodal.

Představa, že brexit nakonec proběhne civilizovaně, podle plánu a bez zádrhele, tak působí stále více nepravděpodobně. Mezi Londýnem a Bruselem panuje totiž už tolik nedůvěry a procedurálních překážek, že se rozumné „rozvodové“ uspořádání možná nepovede vyjednat a Spojené království jednoduše Unii opustí natvrdo.

Takový „destruktivní brexit“ by vyvolal v obchodní a diplomatické sféře obrovský chaos. Rozplést 43 let právních a obchodních vazeb a společné legislativy a vytvořit novou strukturu je nadlidský úkol.

Tři podoby „rozvodu” Británie s EU
Měkký brexit
Podobný dohodě EU s Norskem nebo Švýcarskem, Londýn by ale neomezil imigraci.
Tvrdý brexit
Londýn se vzdá jednotného trhu, získá kontrolu nad imigrací, nebude přispívat do rozpočtu EU. Podmínkou je nová dohoda s EU.
Destruktivní brexit
Jednání zkolabují a Británie opustí EU bez dohod. Vše skončí u soudu v Haagu.

Hádka o 1,6 biliónu

Zbývají nyní tři měsíce spekulací a nejistoty ohledně budoucí podoby imigrace, volného pohybu osob či osudu 3,3 miliónu obyvatel EU zaměstnaných v Británii.

A aby toho nebylo málo, Evropská komise nadhodila astronomickou částku 50 miliard liber (1,6 biliónu korun), kterou bude Londýn muset doplácet po odchodu do rozpočtového cyklu, který končí v roce 2020. Jde o peníze již určené do unijních rozpočtů navýšené o náklady na platy britských euroúředníků.

Ti sice v Bruselu většinou zůstanou a celkově je pochybné, jak Komise k této částce dospěla, Brusel nicméně trvá na tom, že tato suma bude „tím prvním, o čem se Brusel začne v březnu s Británií bavit“.

V Británii tato částka vyvolala obrovské pobouření, tvrdé jádro stoupenců brexitu má daleko spíše chuť celý tento finanční rozklad hodit Bruselu na hlavu.

Brexit by pak mohl skončit u Mezinárodního soudního dvora v Haagu a tomu by trvalo dlouhé roky, než by přišel s verdiktem. Samotný rozvod by se sice odehrál v horizontu dvou let, ale tím nejhorším možným způsobem: kolapsem britských vazeb na EU. Clo na vývoz britských výrobků do Unie by vyskočilo o desítky procent a potíže by měl i finanční sektor.

Evropě budou platit dál

Britští euroskeptici považují oněch 50 miliard liber za „nemístný žert“ a dušují se, že skutečné náklady budou „jen drobné“.

Britská vláda ovšem o drobných nemluví – podle jejích propočtů v nynějším rozpočtovém cyklu končícím za tři roky bude dlužit do společné kasy 20 miliard liber (634 miliard korun) a ty také hodlá platit v přechodném období i po vystoupení, aby zmírnila negativní dopady. K tomuto názoru dospěl i sám ministr pro brexit David Davis.

Britský ministr pro vyjednávání o vystoupení z EU David Davis

Britský ministr pro vyjednávání o vystoupení z EU David Davis

FOTO: Toby Melville, Reuters

Voliči, kterým kampaň za odchod z EU slibovala týdně 350 miliónů liber (11 miliard korun) do zdravotnictví navíc, se tak záhy dozvědí, že budou Evropě platit dál, a ne málo.

Ministr financí Philip Hammond to říká nahlas, Mayová jej sice veřejně nepodpořila, ale nejspíš souhlasí. Umírněné křídlo kolem premiérky tak stále více směřuje ke konfrontaci s tvrdým jádrem radikálů, v jejichž čele je momentálně exministr práce a sociálních věcí a exšéf toryů Iain Duncan Smith.

Ředitel think-tanku Centrum pro evropskou reformu Charles Grant je přesvědčen, že Mayovou nevyhnutelně čeká konfrontace se stoupenci tvrdého brexitu v řadách Konzervativní strany.

„Pokud je nezkrotí, Británie nevyjedná přechodné období, během něhož setrvá na jednotném trhu a v celní unii a bude doplácet do rozpočtu. Mezi Novým rokem a březnem se s radikály bude muset rozejít – pokud chce aspoň trochu slušnou dohodu,“ shrnul Grant.