Občané Dánska, Norska, Belgie, Nizozemska, Jižní Koreje a Itálie mohou bez víz navštívit 156 zemí. Americký pas stejně jako rakouský, lucemburský, singapurský a portugalský umožňuje bez víz navštívit 155 zemí. Česká republika si vede dobře se 152 zeměmi.

Naopak konci žebříčku je Afghánistán, jehož obyvatelé mohou navštívit bez víz jen 24 zemí, Pákistánci 27, Iráčané 29, Somálci a Syřani 31. Obyvatelé Jižního Súdánu, Súdánu a Etiopie mohou bez víz navštívit 36 zemí. Libyjci, Bangladéšané a Íránci 37 a obyvatelé Eritreje a Palestinských území mohou navštívit 38 států.

Na konci žebříčku jsou většinou země zmítané válečnými konflikty nebo extrémně chudé státy jako Etiopie a Eritrea nebo Bangladéš, u kterých panují obavy z ekonomické migrace, či země postižené mezinárodními sankcemi jako Írán či Barma.

V čele žebříčku jsou tři kategorie zemí. Především jsou to státy známé svou neutralitou, což je případ Švédska a Švýcarska, ale i Rakouska nebo některých skandinávských zemí. Pak jsou tam mocnosti, které jsou ekonomicky vyspělé, což je případ USA, Velké Británie a Francie, a ekonomičtí tygři Jižní Korea a Singapur, které si leckdo předchází.

Počet zemí není jediné kritérium

Ovšem ani vojenská síla nebo ekonomická moc negarantuje bezvízový styk. Například čínský pas umožňuje bez víz cestovat do 55 zemí a ruský do 104.

Tabulka také ukazuje na schopnosti diplomacie té které země.

Samotný počet zemí, jež je možné navštívit bez víz, není jediným kritériem mocnosti pasu. Jde také o to, do jakých zemí lze bez víza cestovat. Švýcaři mohou bez víz cestovat i do Severní Koreje a Švédové, Švýcaři i Němci mohou cestovat bez víz do Venezuely, což takoví Američané nemohou. Podobně je to u Íránu, kde občané Švédska, Švýcarska či Německa mohou žádat o vízum na letišti, což občané USA nemohou. Američané musejí také žádat o brazilská víza, což nemusejí ani Češi.

Tabulka také nepostihuje, kolik víz bylo držitelům pasů jednotlivých zemí zamítnuto.