Vědci z nizozemského výzkumného institutu Deltares zjistili, že od roku 1986 zmizelo 173 tisíc čtverečních kilometrů vodních ploch. Na dalších 115 tisících kilometrech však voda za posledních 30 let zaplavila zemi.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

Podle nizozemské studie se největší změny odehrály na Tibetské náhorní plošině, která je součástí Číny. Voda z tajících ledovců tam vytvořila nové velké jezerní plochy. Jinou oblastí, kde výrazně přibyla jezera a jiné vodní nádrže, je střed Indie.

Nejdramatičtější proměnu prodělalo Aralské jezero. Ještě před nedávnem patřilo k největším vnitrozemským vodním nádržím. Od té doby však téměř zaniklo.

Hladina snad stoupá, leč souše přibývá

Vysychá však i sever a východ Kaspického moře či Perský záliv. Povrchové vody se ztrácejí také na západě i východě Austrálie. Jižní Amerika je zajímavá tím, že procesy vzniku a zániku vodních ploch jsou v této oblasti přibližně v rovnováze.

Vědce překvapilo, že vzdor řečem o stoupání hladiny moří se u pobřeží objevilo 33 700 čtverečních kilometrů nové země – vody tam naopak zaplavily jen 20 100 km2 souše.

Nejpřekvapivějším zjištěním je, že pobřežních ploch přibývá po celém světěFedor Baart, výzkumný institut Deltares

„Očekávali jsme, že pobřeží bude ustupovat kvůli růstu hladiny, ale nejpřekvapivějším zjištěním je, že pobřežních ploch přibývá po celém světě. Dokázali jsme vytvořit více země, než kolik jí zabral růst hladiny moří,“ řekl Fedor Baart z Deltaresu.

Relativně nejvíce půdy na pobřeží přibylo v Dubaji, kde se budují umělé ostrovy. Baart ale upozornil: „Také Čína rekonstruovala celé své pobřeží od Žlutého moře až po Hongkong.“ Vedoucí studie Gennadii Donchyts uvedl: „Analýza vznikla s cílem pochopit rozsah těchto změn. Dalším krokem je pochopení jejich dopadu na přírodu.“