Velkou většinou europoslanců schválené nařízení definuje pravomoci nově vznikající pobřežní a pohraniční stráže a posiluje možnosti ostrahy hranic unie pro případy nelegálního překračování, pašování či obchodování s lidmi.

Jak připomněli ve společném prohlášení místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, bude moci stráž zasahovat ve výjimečných případech, kdy členská země EU nebude sama zvládat situaci na vnější hranici.

Rezervní tým

K dispozici má nově být "zásobárna" zdrojů a odborníků, jež nabídnou státy unie. V tomto rezervním týmu má být pro případ potřeby nejméně 1500 lidí, kteří mají být na žádost postižené země uvolněni z ostatních států do pěti pracovních dnů.

Vyslání týmů také může členským zemím navrhnout Evropská komise v případě, že by migrační tlak ohrožoval fungování schengenského prostoru.

„V reakci na nekontrolovatelnou migrační vlnu se podařilo přijmout nová pravidla o společné ochraně hranic. V okamžiku, kdy členský stát EU nezvládá nepřiměřený tlak migrantů na své vnější hranici a bude ohroženo fungování schengenského prostoru, nastupuje jako posila tým pohraniční či pobřežní stráže“, řekl Jaromír Štětina (TOP 09), místopředseda podvýboru EP pro obranu a bezpečnost.

Když stát odmítne stráž, hrozí mu vyloučení ze Schengenu

„Mohli jsme se přesvědčit, že bez této společné stráže nemůže schengenský prostor fungovat a přinášet tak výhody evropským občanům. Přidanou hodnotu EU stráže však nevidím pouze v zajištění bezpečných hranic a účinném řízení migrace, ale také v efektivnějším boji proti terorismu či závažné přeshraniční kriminalitě,” uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je členem výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti.

Ochrana vlastních hranic je výsostným právem každé členské země EU a nařízení nakonec neobsahuje zvažovanou možnost zásahu evropské stráže i proti vůli dotčeného státu.

Ostatní členové EU však budou moci v případě, že určitý stát odmítne s novou agenturou spolupracovat, rozhodnout o dočasném zavedení kontrol na jeho hranicích - tedy o vyloučení ze schengenského prostoru volného pohybu.

Dalším úkolem agentury má být spolupráce při navracení těch osob, které nemají v EU právo na azyl, zpět do třetích zemí.

S plánem přišla Evropská komise loni v prosinci. Summit EU stejný měsíc rozhodl, že návrh musí být státy unie odsouhlasen ještě v první polovině letošního roku, tedy za nizozemského předsednictví EU.

Členské země s kompromisním textem návrhu o pobřežní stráži opravdu souhlasily na konci června. Po středečním rozhodnutí parlamentu je ještě třeba hlasování o určitých právních a jazykových parametrech návrhu a poté definitivní formální potvrzení státy unie.