Klasické žárovky mají velmi nízkou účinnost, jen dvě až tři procenta dodané energie se proměňuje ve světlo. Ve vakuu se žhaví tenké vlákno na tepotu 2700 stupňů, které se rozzáří a vydává světlo. Kvůli nízké účinnosti se v zemích v Evropské unie včetně České republiky nebo v Kanadě už nesmějí tyto žárovky prodávat jako zdroje světla. Nahrazují je zářivky nebo žárovky LED s účinností kolem 13 procent.

Výzkumníci v Massachusettském technologickém institutu (MTI) ale objevili technologii, která umí stávající slabost klasických žárovek proměnit v přednost. Za použití nanotechnologie vyvinuli strukturu z tenkých vrstev krystalů, která obklopuje žhavící vlákno. Propouští jen viditelné světlo a zachycuje unikající infračervené záření, které je zpátky absorbováno a částečně emitováno opět v podobě viditelného bílého světla.

Podle prvních zkoušek se tím zvýšila účinnost klasické žárovky skoro třikrát na 6,6 procenta. Teoreticky by se mohla účinnost žárovky tímto způsobem zvýšit na 40 procent, což by bylo třikrát více, než je u současných tzv. úsporných zdrojů.

„Nezáleží ani tak na materiálu, ze kterého je vytvořena obklopující struktura, ale na tom, jak tento materiál uspořádat, aby optický filtr správně fungoval, aby recykloval infračervené světlo a propouštěl viditelné,“ řekl BBC hlavní autor zprávy Ognjen Illic.

Návrat žárovky?

Výzkumníci si myslí, že by se klasická žárovka mohla vrátit. „Nevylučoval bych tuto možnost,“ uvedl profesor Marin Soljacic, který se na výzkumu podílel.

„Thomas Edison nebyl první, kdo pracoval na podobě žárovky, vymyslel však, jak ji levně masově vyrábět a udržet ji stabilní po více než deset hodin. Toto jsou stále dvě klíčová kritéria a dvě otázky, na které se nyní pokoušíme odpovědět,“ dodal.

Soljanic zdůraznil, že vzhledem ke globálnímu oteplování je energetická úspornost klíčová, protože může pomoci zvládnout tuto hrozbu.