Ráno přitom ukrajinská média uvedla, že parlamentní volby těsně vyhrála Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka, která o 0,33 procenta hlasů předstihla uskupení prezidenta Petra Porošenka. Zvrat ve výsledcích přinesly jednomandátové obvody, kde je volena půlka zákonodárců

Volební systém na Ukrajině je smíšený: polovina ze 450 poslanců je volena poměrným systémem ze stranických seznamů, zbytek v jednomandátových obvodech většinovým systémem.

Podle údajů zveřejněných na webu komise po sečtení všech protokolů o hlasování podle stranických seznamů hlasovalo pro Jaceňukovu Lidovou frontu 22,14 procenta voličů, zatímco pro Blok Petra Porošenka 21,81 procenta. Třetí příčka s odstupem patří straně Svépomoc lvovského starosty Andrije Sadového (10,97 procenta). Za ní následuje proruský Opoziční blok (9,43 procenta), populistická Radikální strana se 7,44 procenty a strana Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové (5,58 procenta).

Přes pětiprocentní práh se nedostala nacionalistická strana Svoboda (4,71 procenta hlasů), jakož i dalších 23 stran, včetně komunistů (3,88 procenta) či radikální bojůvky Pravý sektor (1,8 procenta hlasů).

12 křesel pro poslance z Krymu

Z 225 křesel, rozdělovaných mezi strany, by podle agentury Interfax-Ukrajina měla Lidová fronta mít 64 poslanců, Blok Petra Porošenka 63, Svépomoc 32, Opoziční blok 27, Radikální strana 22 a Vlast 17 poslanců.

Tímto pořadím ještě mohou zamíchat výsledky z jednomandátových okruhů, kde ve skutečnosti mělo být zvoleno jen 198 namísto 225 poslanců - neobsazeno zůstane 15 mandátů vyhrazených pro zástupce oblastí na východě země, které ovládají proruští separatisté, a 12 křesel pro poslance z Krymu, který v březnu anektovalo Rusko.

Volby sice celkově vyzněly jako úspěch proevropských stran, ale Opoziční blok si uchoval silné pozice na ruskojazyčném východu země.

Sečtení všech hlasů z voleb dlouho blokovala situace v jednom volebním obvodu, kde místnost obsadili ozbrojenci poraženého kandidáta na poslance.