Po setkání se svým finským protějškem Mattim Vanhanenem označil zliberalizovaný transfer kapitálu a pracovních sil za jednu z podmínek existence společného trhu, načež prohlásil: "Není náhodou, že nástup tržního systému v Evropě byl vždy spojen se zrušením nevolnictví."

ČR podle Špidly považuje avizovaná omezení ze strany EU, s výjimkou Irska a Velké Británie, za diskriminaci a projev nerovného přístupu. "Vnímáme je jako nespravedlnost a nefér přístup, jako neochotu dnešních členů pečlivěji rozlišovat domnělé problémy od reálných a zřetelněji diferencovat," řekl dále Špidla.

Vanhanenen potvrdil, že Finsko omezí volný pohyb pracovních sil pro přistupující země zatím jen na dva roky a poté zváží, zda jej prodlouží či nikoli. Souhlasil nicméně s konstatováním, že volný pohyb osob je jedním z klíčových předpokladů fungování EU. Proto by veškerá přechodná období měla být jen výjimečná a krátká. Finsko podle Vanhanena již nyní uplatňuje "velmi flexibilní" politiku v oblasti zaměstnávání pracovníků z jiných zemí. "Osmdesát procent všech žádostí o pracovní povolení bylo vyřízeno kladně," zdůraznil.

Špidla týž den vystoupil s projevem před diplomaty v zastupitelském úřadu EU, v němž se vyslovil pro urychlené přijetí evropské ústavy a společnou zahraniční i bezpečnostní politiku EU. K evropské ústavě řekl, že její neschválení na prosincovém summitu EU nepovažuje za tragédii, bylo by však podle něj velmi nežádoucí, kdyby se debaty o tomto dokumentu táhly "za hranice letošního roku".

Na adresu společné bezpečnostní politiky EU Špidla řekl, že Unie je dnes "mimořádně vlivná politická a hospodářská struktura, která však z hlediska schopnosti vojensky hájit či prosazovat své hodnoty je naprostý trpaslík". "To se musí změnit," zdůraznil Špidla.

EU podle premiéra musí pokročit vpřed i pokud jde o utváření společné zahraniční politiky. "Irácká krize nám všem jasně dokázala, že v krizi je již pozdě začít budovat jakékoli struktury," dodal Špidla s tím, že ČR si přeje být co nejaktivnějším členem Unie, který nehodlá stát na okraji.

Na dotaz jednoho z finských novinářů se Špidla vyjádřil i ke křehké stabilitě své vládní koalice. Řekl, že politika je "nepochybně velmi nejisté řemeslo," což nyní ukazuje i příklad Francie. Faktem ale podle premiéra je, že za jeho vlády se odehrála již řada klíčových událostí, včetně referenda o vstupu do EU či nástupu do reformy veřejných financí. "To vyžadovalo stovky, možná tisíc jednotlivých střetů a skóre je tak 997:3. Máme své cíle a jsme odhodláni je dosáhnout," řekl Špidla.