"K 8. září byla rozloha arktického ledu 4,24 miliónu kilometrů čtverečních. To je nové historické minimum," prohlásil podle serveru news.com.au Georg Heygster z Brémské univerzity. Podle něj nyní led pokrývá poloviční oblast proti období před 40 lety.

Začarovaný kruh

Arktický led přitom hraje významnou roli pro regulaci zemského klimatu. Světlá ledová plocha odráží až 80 procent slunečního záření, které na ni dopadá. Pokud ale led roztaje a na jeho místě se objeví tmavý povrch oceánu, začne pohlcovat více slunečního tepla. To vede mimo jiné k dalšímu tání polárního ledovce. Teplota v Arktidě roste zhruba dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.

Podle vědců se kvůli tomu zmenšuje nejen rozloha, ale také tloušťka tamního ledu. Změřit rozdíl v jeho tloušťce však je podle Heygstera výrazně komplikovanější než zjistit, jak se změnila rozloha zamrzlé oblasti. Klimatologické modely ukazují, že pokud se bude ledová pokrývka v Arktidě zmenšovat stejným tempem jako dosud, kolem roku 2030 by v létě mohl Severní ledový oceán zcela roztát. To se podle Heygstera stalo naposledy zhruba před 125.000 lety, kdy vrcholila poslední doba meziledová.

Pomůže to prý lodní dopravě

Tání arktického ledu může pomoci lodní dopravě, neboť se otevírají dosud neprůjezdné cesty. Ekologové ale varují, že úbytek ledu naopak ohrozí severskou faunu, zejména lední medvědy a mrože, kteří přicházejí o své přirozené životní prostředí.