Vědci posuzovali data nashromážděná od roku 1993 na hladině světových moří i pod ní do hloubky 700 metrů. Závěrem je, že se tyto svrchní vody mezi 1993 a 2008 oteplily více, než uváděly odhady, z nichž vyšel IPCC, a to v průměru o 0,16 stupně Celsia.

Od roku 2003 ale růst teplot mírně zpomalil. Vědci to nedokáží přesvědčivě vysvětlit. Jednou z příčin by mohlo být tání ledovců, uvedl britský list The Independent.

Ve světových oceánech se ukládá asi tisíc krát více tepla než v atmosféře. Teplejší vody mohou absorbovat méně oxidu uhličitého a navíc expandují, v důsledku čehož roste jejich hladina.

Objem vod se nezvětšuje

Jiná skupina amerických vědců z oceánografického střediska ve Woods Hole v Massachussetts ale mezitím nově změřila objem vody ve světových oceánech a zkoumala i jejich dno. Stanovila, že v oceánech je 1,332 miliardy kubických kilometrů vody a průměrná oceánská hloubka je 3 682,2 metru.

V oceánech je tedy méně vody, než se dosud uvádělo, a to asi o pětinásobek objemu vody v Mexickém zálivu. Oproti odhadům z doby před 30 lety je to ovšem pokles o pouhé 0,3 procenta. Nový údaj je výsledkem přesnějšího měření. Neznamená to tedy, že by ve světovém oceánu vody ubývalo - spíše jsou vědci díky satelitům a dalším zařízení schopni lépe mapovat mořské dno a nalézat nová horstva, která zabírají prostor, jenž by jinak vyplňovala voda.

Také průměrná oceánská hloubka je až o pět desítek metrů menší, než se dosud uvádělo.