EU je dlouholetým kritikem trestu smrti ve Spojených státech a s USA jednali její zástupci již od teroristických útoků na americkém území v roce 2001. Ustanovení má vstoupit v platnost v únoru příštího roku poté, co jej schválí ministři spravedlnosti EU. Ve Washingtonu dohodu podepsala švédská ministryně spravedlnosti Beatrice Asková, jejíž země předsedá EU, se svým americkým protějškem Erikem Holderem . 

Součástí dohody bude zefektivnění a modernizace stávajících dohod o vydávání stíhaných osob, které existují mezi USA a jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie. Tím by měly být vyjasněny například zločiny, kvůli kterým mohou být podezřelí vydáni do Spojených států nebo pravidla kolem výměny informací o vydaných osobách.

Společný štáb pro boj s terorismem

Dohoda také připravuje půdu pro vytvoření společného štábu EU-USA pro boj s terorismem a jinými těžkými zločiny. Také by se tím měla zlepšit spolupráce při odhalování podvodů v rámci bankovních systémů. Dohoda také umožňuje svědkům z Evropy účastnit se soudních řízení v USA prostřednictvím videokonference.

Holder i Asková se shodli, že podepsání dohody je významným krokem v rámci právní spolupráce mezi USA a EU. Dodali ale, že některé její náležitosti je třeba ještě řádně projednat.

Dohoba podle Holdera nebude mít vliv na přesun vězňů z kontroverzní věznice Guantánamo. Americký prezident Barack Obama hodlá vězení uzavřít a nyní jeho administrativa řeší, jak s vězni naložit. Portugalsko, Francie, Itálie, Španělsko a Irsko patří spolu s Maďarskem mezi evropské země, které jsou na žádost USA ochotné se některých vězňů z Guantánama ujmout, anebo tak už učinily. Česko se žádného vězně přijmout nechystá.