Hlavní obsah

Počet nakažených prasečích chřipkou v USA stoupl za den o třetinu

Novinky, Tomáš Reiner

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V USA stoupl za posledních 24 hodin počet nakažených o třetinu. A navíc si zde nemoc vyžádala již druhou oběť. Agentura Reuters s odvoláním na místní úřady informovala, že na onemocnění tento týden zemřela žena v Texasu. Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) se pak obávají, že se vir prasečí chřipky s příchodem zimy na jižní polokouli začne šířit v Latinské Americe.

Foto: Bobby Yip , Reuters

Článek

Nový virus se rozšířil z Mexika a dosud v 21 zemích světa nakazil podle WHO 1490 lidí a nejméně 30 zabil. Do úterka bylo jedinou obětí za hranicemi Mexika jedno mexické dítě ve Spojených státech, nyní na prasečí chřipku zemřela žena v Texasu. Spojené státy hlásí už 403 nakažených v 38 z celkem 50 států USA.

Mexiko tvrdí, že nákaza je na ústupu a život v zemi se pomalu začíná obnovovat, ve středu tam po pěti dnech znovu otevřou i restaurace.

S nástupem zimy hrozba chřipky narůstá

Chřipkovým virům se v zimě daří a každoročně se na jižní polokouli nakazí tisíce lidí, kteří se míjejí na špatně větraných či klimatizovaných místech, uvedla agentura Reuters. Pravděpodobnost šíření nové chřipky agentuře potvrdil i Bill Rawlinson, virolog ze Sydney. Řekl, že v Austrálii každoročně chřipka zabije 1500 až 3000 lidí. „Nový virus, i když ne tak smrtící jako H5N1 ptačí chřipky, je vážná záležitost,“ uvedl s tím, že lidské tělo nemá vybudované obranné mechanismy.

Šéfka WHO Margaret Chanová však v pondělí vyzvala svět, aby se měl na pozoru. Podotkla, že je stále příliš brzy a nikdo není schopen říct, jak bude virus mutovat a zda svět nečeká pandemie. Mnoho vědců o tom pochybuje, podle nich se nový virus nezdá být horším než sezónní chřipka.

Prasečí chřipka

Způsobuje ji zmutovaný chřipkový virus typu A podtyp H1N1. Stejný vir způsobil na začátku století pandemii tzv. španělské chřipky. Nemoc se dobře šíří mezi ptáky a také mezi prasaty, která jsou k nemocem náchylná.

Z nich pak přejde na člověka. Přenosem z člověka na člověka vir dál mutuje, proto se proti němu tělo neumí bránit. Nikdy nelze předvídat, zda nově vzniklá mutace bude působit jen lehké příznaky, nebo vyvolá epidemie. Nynější "kombinace" vznikla právě zmutováním virů lidské, prasečí a ptačí chřipky.

Na běžnou chřipku nejčastěji umírají lidé s malou či oslabenou imunitou - starší lidé, děti či osoby, které právě prodělaly jinou těžkou nemoc.

Reklama

Výběr článků

Načítám