Dubček ještě v říjnu 1967 kritizoval prezidenta Antonína Novotného za jeho přístup ke Slovákům. Proti Dubčekovi začalo disciplinární řízení a hrozil mu stranický trest.

Novotný si zavolal na pomoc nejvyššího muže z Kremlu Leonida Brežněva. Ten se setkal jak s Novotným, tak s Dubčekem. Novotnému však neprokázal očekávanou podporu. Před odletem do Moskvy prohodil "Eto vaše dělo".

Novotného příznivci začali připravovat tichý převrat proti Dubčekovu křídlu. "Několik indicií svědčí o tom, že na přípravě puče se podílela část generality armády, především tehdejší náměstek ministra obrany Vladimír Janko, náčelník generálního štábu Otakar Rytíř a stranický šéf na ministerstvu obrany Jan Šejna.

"Nikdy se jim nic nedokázalo, protože Rytíř všechno popřel, Šejna uprchl na Západ a generál Janko spáchal sebevraždu," říká Michal Štefanský z Vojenského historického ústavu.

Akci zastavil Brežněv

Klíčovou roli ve spřísahání měl sehrát 41letý generál Šejna, který byl blízkým přítelem Novotného syna a přes něho měl vliv i na prezidenta. Šejna byl údajně odhodlán uvěznit celý Ústřední výbor KSČ.

Dubček však měl v tom období plnou podporu Moskvy. Soudruzi v Sovětském svazu věděli, že vyrůstal v Sovětském svazu, v Moskvě skončil vysokou stranickou školu a mluvil perfektně rusky.

Moskvě se naopak nelíbilo, že Novotný opakovaně nesouhlasil s umístěním několika sovětských divizí na území Československa. Z výpovědi některých bývalých příslušníků StB celou akci zastavil Brežněvův telefonát Novotnému. Měl mu říct, že žádný puč v Československu nepotřebuje, ani masové zatýkání "oddaných soudruhů".