Hlavní obsah

Volby bez prezidenta? Jednání o vládě by vedl Vondráček

V souvislosti se spekulacemi o zdraví prezidenta Miloše Zemana visí ve vzduchu otázka, co by se stalo, kdyby prezident odešel z funkce v době okolo voleb, například před nimi nebo po nich. Ústavní pravomoci, které se týkají ustavení nové Sněmovny a vyjednávání o vládě, by podle zákona přešly na předsedu dolní komory.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Článek

„Pokud by prezident zemřel nebo rezignoval ještě před volbami, jejich výsledky by to nijak neovlivnilo. Pak ale přicházejí bezprostřední úkony, což je svolání zasedání Poslanecké sněmovny, což má udělat prezident,“ řekl Právu ústavní právník Jan Kysela.

„Po ustavující schůzi podává vláda demisi do rukou prezidenta a on ji formálně pověřuje vládnutím do té doby, než bude ustanovena vláda nová. Mezitím je jeho úkolem hledat premiéra,” dodal Kysela.

Do 21. října, kdy skončí čtyřleté volební období této Sněmovny, je jejím předsedou Radek Vondráček (ANO). Právě ten by mohl v případě nepřítomnosti prezidenta ustavující schůzi Sněmovny svolat.

Hrad lékaře neposlechne, hospitalizace Zemana není v plánu

Domácí

„Pokud by tam byl zvolen nový předseda, vláda by podala demisi do jeho rukou,“ řekl Kysela. V případě jeho nezvolení by však mohla nastat situace, kdy by Andrej Babiš skládal demisi do rukou svého poslance Vondráčka.

Ale i v případě, že by předseda Sněmovny z nějakých důvodů ustavující schůzi nesvolal, sešla by se stejně. „Existuje tu pojistka, že se nová Sněmovna musí sejít do třiceti dnů od voleb,“ řekl ústavní právník.

Zásadní změna v jednání o vládě

Jiná situace by podle něj nastala, kdyby chtěl Parlament aktivovat ústavní článek 66 a shodnout se, že prezident není schopen ze zdravotních důvodů vykonávat svůj úřad.

To by se musely sejít obě parlamentní komory, tedy Senát i Poslanecká sněmovna. A pokud by zákonodárce tlačil čas, mohla by se 21. října sejít ještě ve stávajícím složení.

„Sice se ještě nikdy nestalo, že by se Sněmovna sešla po volbách, ale toto by byla naléhavá situace, takže by to bylo možné,“ míní Kysela.

Masaryk, Beneš, Gottwald, Svoboda, Havel. Zeman není jediný. Jak by vypadal černý scénář?

Domácí

Kdyby Miloš Zeman úřad uvolnil, zásadně by to podle Kysely poznamenalo povolební vyjednávání o složení nové vlády. „Víme, že Miloš Zeman je fanouškem Andreje Babiše.“

Nakolik bude jeho fanouškem nový předseda Sněmovny vzešlý z voleb, to je těžké odhadnout. Nový předseda by do povolebního vyjednávání nemusel vstupovat tak aktivně, mohl by být spíše jeho moderátorem,“ uvedl Kysela.

Vrchním velitelem armády by po dobu prezidentovy nepřítomnosti byl předseda vlády, tedy Andrej Babiš.

Nové prezidentské volby by musel vypsat předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Vypsat je musí do deseti dnů po uvolnění a do osmdesáti dnů by se musely konat,“ řekl Kysela.

Koho volit do Sněmovny? Volební programy stran a hlavní témata politických debat

Volby

Reklama

Výběr článků

Načítám