Hlavní obsah

Věda: „Efektivní transfer znalostí“

Novinky, Helena Šebestová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Dne 12. listopadu proběhne v nově otevřené budově Národní technické knihovny v Praze zahajovací konference individuálního projektu národního "Efektivní transfer znalostí a poznatků z výzkumu a vývoje do praxe a jejich následné využití (EF-TRANS)“.

Článek

Konference, určená akademickým a vědeckým pracovníkům vysokých škol a výzkumných institucí, pracovníkům center pro transfer technologií, studentům a představitelům aplikační sféry, představí projekt a jeho klíčové aktivity a výstupy. Cílem projektu EF-TRANS je nastavit a pomoci realizovat efektivní transfer znalostí tvořených v rámci výzkumných a vývojových aktivit do praxe včetně motivace osob a institucí ke skutečné realizaci využití výsledků výzkumu a vývoje. O projektu jsme hovořili s jeho odborným garantem, Ing. Václavem Lukešem.

Do cílové skupiny zahajovací konference patří mimo jiné představitelé aplikační sféry. Můžete uvést nějaké konkrétní příklady?

Název projektu v plném znění zní „Efektivní transfer znalostí a poznatků z výzkumu a vývoje do praxe a jejich následné využití“. Projekt je zaměřen na širokou škálu výzkumných institucí: vysoké školy dle zákona 111/1998 Sb. (veřejné, státní i soukromé) a také veřejné výzkumné instituce, respektive vědecko-výzkumné instituce splňující podmínky Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Cílovou skupinou v rámci zmiňovaných institucí jsou zejména akademičtí a vědečtí pracovníci, studenti a to především doktorských studijních programů, nebo pracovníci center pro transfer technologií, která jsou na těchto institucích zřízena.

Cílovou skupinu konference, která proběhne 12. listopadu v Národní vědecké knihovně, jsme záměrně rozšířili i o představitele aplikační sféry (podniky, lékařská pracoviště, státní správu apod.), neboť právě aplikační sféra hraje v procesu efektivního transferu znalostí a poznatků do praxe, jako potenciální konečný uživatel výstupů badání významnou roli.

Z těchto důvodů je pro nás intenzívní komunikace se zástupci aplikační sféry stejně důležitá, jako komunikace s ostatními zástupci cílových skupin.

Dále bychom velice rádi během projektu, za přispění aplikační sféry a sítě Ef-Trans, prostřednictvím pravidelného vydání „E-bulletinu Ef-Trans“ představili případové studie již úspěšných transferů znalostí a poznatků do praxe.

Můžete uvést několik příkladů takových znalostí, které mají být uvedeny do praxe?

Cílem projektu není fyzická realizace transferu znalostí a poznatků. Záměrem projektu je vytvořit podmínky (systém) pro efektivní transfer znalostí a poznatků a motivovat jejich nositele ke skutečné realizaci. Nejdříve zpracujeme celou řadu analýz na národní, ale i mezinárodní úrovni. Na tyto analýzy navážeme tvorbou metodik, můžeme jim říkat „kuchařky“ a následně vybereme instituce, na kterých budeme formou tzv. „pilotních projektů“ metodiky ověřovat za účasti tuzemských a zahraničních odborníků. Současně budeme realizovat v jednotlivých regionech ČR sérii motivačních školení, budovat regionální zastoupení sítě Ef-Trans a provádět intenzivní kontaktní publicitu.

Výzkumné instituce dnes disponují výstupy svého bádání, ale právě nesystémové pojetí řízení transferu znalostí a poznatků jim brání tyto výstupy přenést až ke konečnému uživateli, tedy aplikační sféře.

Systémové řízení transferu znalostí a poznatků a jejich komerční uplatnitelnost je důležitým předpokladem pro finanční udržitelnost výzkumných institucí. Jeho úloha poroste především v budoucnosti např. reforma výzkumu a vývoje, novela zákona 130/2002 Sb., nově budovaná výzkumná infrastruktura v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace apod.

Co je podle Vás na procesu převádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe nejobtížnější?

Problematice převádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe nebyla v podmínkách ČR historicky věnována přílišná pozornost. O to obtížnější je v současnosti zavádět systémové řešení této problematiky, neboť se jedná o dlouhodobý proces, který je třeba neustále zdokonalovat a přizpůsobovat legislativním podmínkám.

Velmi obtížné je též propojit dva póly, kdy na jedné straně je výzkumná instituce, kde je měřítkem úspěchu článek v prestižním časopise či účast na konferenci, a na druhé straně např. průmyslový podnik, kde měřítkem úspěchu je trh a který proto očekává od výzkumného pracoviště rychlé výstupy s jasným výsledkem. Je tedy více než důležité zapracovat i na komunikaci mezi těmito dvěma rozdílnými světy.

Reklama

Výběr článků

Načítám