Hlavní obsah

Společnost Scio, organizátor Národních srovnávacích zkoušek (NSZ), podle jejíchž výsledků letos přijímá uchazeče 50 fakult vysokých škol, se rozhodla podrobit nejžádanější test Obecné studijní předpoklady srovnávací analýze. Ta prokázala jeho ojedinělost a poukázala na odlišnosti od jiných psychometrických testů.

Studie: Obecné studijní předpoklady prošly srovnáním s IQ testem

Test Obecné studijní předpoklady (OSP) připravovaný společností Scio je nejčastěji požadovaným testem NSZ a jako takový je zároveň nejfrekventovanějším testem v rámci přijímacího řízení na české vysoké školy vůbec. Jeho obsah je velmi odlišný od testů zaměřených na ověřování získaných vědomostí.

Tři oddíly OSP (verbální, analytický a kvantitativní) vždy z jiného úhlu přistupují k ověřování oborově nespecifických studijních schopností a dovedností. Sledovanými oblastmi jsou významová analýza jazyka, orientace ve výpovědi textu, logická posloupnost při zpracování zadaných podmínek, orientace v grafickém znázornění dat, schopnost operativně nakládat s kvantitativními hodnotami apod. 

Srovnávání s testem IQ

Testy podobné testu OSP jsou často používány i v zahraničí, nicméně doposud chybí přesnější charakteristika založená na srovnání s jinými psychometrickými testy. V České republice k tomu doposud nedošlo. Společnost Scio se proto rozhodla podrobit test OSP srovnávací analýze vůči testu standardně používanému k měření inteligenčního koeficientu. Analýza proběhla na výsledcích účastníků obou testů v rámci NSZ.

V rámci prvního termínu NSZ 6. prosince tak měli účastníci možnost složit jak test OSP tak test IQ. Oba testy nakonec absolvovalo 290 účastníků a to je také vzorek, na němž byla srovnávací analýza provedena. Vzorek nebyl kvótní (nebyl žádným způsobem modelován), testu IQ se mohl zúčastnit každý, kdo se zároveň přihlásil k testu OSP.

 Charakteristiky obou testů
Test Obecné studijní předpoklady

Jedná se o test z produkce společnosti Scio užívaný v přijímacím řízení na vysoké školy k posouzení studijních předpokladů uchazečů. Test OSP obsahuje celkem 105 úloh rozdělených do uvedených tří oddílů, na řešení každého z oddílů mají účastníci 35 minut čistého času, přičemž časy mezi oddíly nejsou převoditelné. Tři oddíly testu se orientují na verbální, analytické a kvantitativní schopnosti a dovednosti.

IQ test

Test standardně využívaný společností Mensa v ČR i v zahraničí.Testování trvá 40 minut, test obsahuje 36 úloh. Test je relativně nezávislý na nabytých vědomostech, kulturním, jazykovém a společenském zázemí. Testuje schopnost vyhledávání logických vazeb mezi grafickými symboly.

Co bylo cílem srovnávací analýzy

Srovnávací analýza mezi testy OSP a IQ měla za cíl provést korelaci (závislost) výsledků testu OSP a testu IQ a rozšířit tak charakteristiku a uchopitelnost testu OSP. Předpokladem bylo, že analýza prokáže středně silnou závislost ve výsledcích obou testů. Tím by se prokázala jak částečná příbuznost, tak zároveň i jedinečnost testu OSP, který je veřejností v některých případech zpochybňován. Z výsledků analýzy také měly být získány poznatky o rozdílnosti obou testů.

Co analýza prokázala

Původní předpoklad se potvrdil - korelační koeficient je 0,5, tudíž závislost mezi výsledkem testu IQ a výsledkem v OSP není příliš silná (korelace se uvádí na stupnici 0 až 1, přičemž vyšší hodnota ukazuje na silnější korelaci). Silnější není závislost ani v porovnání s dílčími percentily v jednotlivých oddílech testu OSP.

Přestože lze sledovat trendy vedoucí k tomu, že lidé s vyšším percentilem v OSP mají předpoklad také s lepším výsledkem řešit test IQ, existuje celá řada extrémních případů, který tento trend nepotvrzují (řada účastníků, která v OSP dopadla velmi úspěšně, dopadla v testu IQ velmi špatně a naopak). Tento fakt také určuje výslednou středně silnou korelaci.

Test OSP více odpovídá situaci vysokoškolského studia

Po analýze výsledků došlo také k pojmenování možných příčin toho, proč je korelace mezi testy OSP a IQ „jen“ na úrovni korelačního koeficientu o hodnotě 0,5. Jako nejpravděpodobnější se jeví vliv různého zaměření obou testů.

Zatímco v případě testu OSP jde o úlohy, které jsou postaveny na jazykové nebo číselné symbolice komunikující hodnoty v rámci běžného (i studijního) způsobu předávání informací, v případě testu IQ se jedná o sledování schopnosti porozumět abstraktní symbolice, která nezastupuje žádné konkrétní významy ani hodnoty.

Jinými slovy test OSP je z hlediska svého zaměření více komplexní, sleduje několik různých konkrétních schopností, je v něm více typů úloh. Oproti tomu test IQ obsahuje pouze jeden druh úloh (tzv. Ravenovy progresivní matice tří trojic obrázků, ve kterých vždy jeden obrázek chybí a doplňuje se z nabídky několika možností) měřících všeobecnou inteligenci (faktor g). Test IQ nepracuje se slovy, čísly, tabulkami a grafy, ale pouze s obrázky.

Na základě této analýzy se tedy jeví test OSP oproti testu IQ při zjišťování potřeb souvisejících s úspěšným studiem daleko relevantnější. Test IQ sice sleduje určité kognitivní schopnosti, avšak o tom, jak a zda je lze přímo využít při studiu, test IQ příliš nevypovídá.

Jak je to s testy příbuznými OSP

Zajímavou informací je, že test Graduate Record Exam (GRE), který je v USA používán k podobným účelům jako test OSP v ČR, vykazuje korelaci vůči standardizovanému IQ testu na velmi podobné úrovni, jako test OSP. Test OSP byl při jeho zavádění do českého jazykového prostředí testem GRE inspirován.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků