Eurydice zkoumala centrálně organizované testování žáků v období povinné školní docházky standardizovanými testy a centrálně stanovenými zkouškami. Podle zprávy v současnosti neprovádí takovéto testování žáků pouze pět ze 30 zkoumaných zemí: Belgie pro německy hovořící komunitu, Česká republika, Řecko, Wales ve Velké Británii a Lichtenštejnsko. Relativně plošné rozšíření centrálního testování však neznamená, že mezi systémy testování v jednotlivých zemích nejsou značné odlišnosti.

Jaké cíle převažují? 

Nejčastějším cílem národních testů je ohodnotit individuální úspěšnost žáků, případně sledovat výsledky škol a celého vzdělávacího systému (sumativní testování, monitorování a evaluace škol). Pouze menší část zemí organizuje plošné testy, které mají za cíl podpořit učení žáků identifikací jejich individuálních vzdělávácích potřeb. Řada států se ale snaží jediným testováním řešit více cílů – pomoci jak žákům, tak poskytnout zpětnou vazbu školám a vzdělávacímu systému. 

Průměřně žáci absolvují během povinného vzdělávání tři testy, ovšem například v Dánsku mohou žáci absolvovat až jedenáct testování. Dalšími zeměmi, kde je počet povinných testování značný, jsou Malta, Skotsko a Anglie. Testování se většinou tradičně zaměřuje na výuku mateřského jazyka a matematiky, část zemí ověřuje také znalosti cizích jazyků nebo přírodních věd (sciences). V některých zemích jsou testované předměty pravidelně rotovány, aby byl dosah testování větší i bez nepřiměřeného zatížení žáků. Zpráva uvádí i příklady zemí, kde se testy zaměřují na pracovní chování a sociální chování žáků (např. Německo). 

V jakých ročnících probíhá testování? 

Jen málo zemí spojuje plošné testy na prvním stupni základní školy s vážnými rozhodnutími o žácích. Je mezi nim například francouzská část Belgie a Polsko, kde jsou podobné testy organizovány na závěr této části vzdělávání, odpovídající naší šesté třídě základní školy. V Nizozemí a Lucembursku jsou výsledky plošných testů pomocným kritériem pro výběr škol a přijímací řízení. Zajímavé je bezesporu to, že v některých školách jsou testovány již děti ve druhém ročníku základní školy (Irsko, Belgie – francouzská komunita, Dánsko, Itálie, Anglie, Norsko). Běžnější je ale až testování ve čtvrtém nebo pátém ročníku ZŠ. 

Využití počítačů při testování 

Zpráva Eurydice ukazuje, že využití počítačů při testování není příliš obvyklé, respektive převažuje pouze počítačová pomoc při zpracování výsledků testování. Na špičce ve využití informačních technologií pro plošné testování je podle zprávy Dánsko, Nizozemí a Norsko. 

Zveřejnění výsledků škol 

Mezi nejcitlivější otázky v plošném testování výsledků žáků patří publikace výsledků jednotlivých škol. Zveřejnění výsledků konkrétní školy může motivovat k podvodům a snaze obejít testy, aby se neukázalo, že některá ze škol zaostává. Z tohoto důvodu nejsou v naprosté většině zemí výsledky publikovány a jsou použity pouze interně (žákem, školou a organizací zodpovědnou za školství). Výsledky jsou zveřejňovány např. ve Švédku, Dánsku, Anglii, Nizozemí, na Islandu a v Maďarsku.  

Jak je na tom Česká republika? 

Centrální testování bylo v ČR opakově pilotně ověřováno v 5. a 9. třídách ZŠ, v loňském školním roce však organizováno nebylo. Všem školám je kromě této centrálně zajišťované možnosti dostupné také testování poskytované komerčně. Je potěšující, že nabídka testů pro školy kopíruje moderní trendy, se zaměřením nejen na běžné předměty, ale také na klíčové kompetence (např. pracovní dovednosti, schopnost komunikovat, dovednost učit se aj.) a s možností testovat školy nejen klasicky pomocí tištěných testů, ale také on-line s využitím počítačů.