Článek
V současné době je sice systematická výuka o ateismu do školní výuky zahrnuta v rámci jiných předmětů, ale spíše pouze jako téma prolínající se různými obory, podobně jako je tomu například u tématu klimatické změny či etika.
Podle článku v The Independent, jehož autory jsou učitelé z Londýnského Pedagogického institutu (Institute of Education in London), je chvályhodným cílem současného národního studijního plánu (kurikula), aby se žáci dozvěděli o velkých ideách a událostech, které se podílely na utváření dějin. Ovšem jedním z takovýchto významných jevů je také narůstající ztráta víry v posledních dvou stoletích, která je vyučována příliš zřídka. Tento typ výuky by měl podle nich být vyučován na druhém stupni, ale začít by se s ním mohlo již s dětmi okolo 9 – 10 let.
Nejde o indoktrinaci, ale o vedení ke kritickému postoji
Dle odborníků z Institute of Education in London není ve studijním plánu vyhrazené řádné místo pro systematickou výuku ateismu a agnosticismu, což považují za chybu. Předpokládají, že počáteční reakce na jejich návrhy zavést tato témata do výuky, budou mnohými zavrhovány z důvodu obav před tím, že by měly být děti „naočkovány nevírou“.
Podle odborníků ovšem nejde o to učinit z žáků nevěřící, ale spíše o to, pomoci jim porozumět a naučit se diskutovat o této významné intelektuální revoluci. Chtějí svými návrhy přispět k tomu, jak by měl vlastně globální obrázek obsahu školního vzdělání vypadat, přičemž porozumění ateismu, stejně jako náboženstvím, je toho nedílnou součástí.
Podle odborníků ovšem nejde o to učinit z žáků nevěřící, ale spíše o to, pomoci jim porozumět a naučit se diskutovat o této významné intelektuální revoluci. Chtějí svými návrhy přispět k tomu, jak by měl vlastně globální obrázek obsahu školního vzdělání vypadat, přičemž porozumění ateismu, stejně jako náboženstvím, je toho nedílnou součástí.
„Mladí lidé by měli přemýšlet o tom, zda žijí v božím světě, nebo ve světě bez boha,“ píše se v článku. „To směřuje k probírání standardních argumentů pro a proti boží existenci a takových otázek, jako je pravděpodobnost života po smrti. Také by ale měli uvažovat o tom, zda mohou mít lidské životy nějaký smysl mimo náboženský rámec. A zda mohou lidé žít morálně kvalitní život nezávisle na náboženské víře.
Ateismus a agnosticismus
Ateismus je přesvědčení, že neexistuje žádný bůh nebo bohové či nadpřirozená bytost obecně. Agnosticismus je filosofický názor tvrdící, že existenci čehokoli, co nelze poznat zkušeností, tedy např. Boha, nelze ani dokázat, ani vyvrátit.
Velmi důležité jsou také historické perspektivy, zejména vliv nenáboženských myšlenek na intelektuální a umělecký život v posledních 250 letech.“