Hlavní obsah

Vítězové soutěže NSZ: Za výhru notebook, nebo dva měsíce v Číně

– Praha
Novinky, bob, Scio

Percentil 100 + 100 v obou zkouškách v rámci Národních srovnávacích zkoušek (NSZ). Takový byl výsledek Davida Lukeše a Sirui Chenga, loňských vítězů soutěže, kterou každoročně vypisuje společnost Scio, realizátor zkoušek, společně s hlavním sponzorem Komerční bankou a.s. V předvečer vyhlášení letošního ročníku soutěže NSZ (23. června. 2009) přinášíme rozhovor s loňskými vítězi.

Článek

David Lukeš i Sirui Cheng nemuseli o přijetí na vybrané školy pochybovat. Kromě toho si ale připsali na svůj studentský účet G2 po 65 000 korunách jako slušný vklad do prázdnin a do začátku vysokoškolského studia. V soutěži Národních srovnávacích zkoušek uspělo dalších 18 uchazečů, pro které začaly prázdniny skutečně skvěle: finanční odměnou a studentským účtem od Komerční banky.

Letos tomu bude stejně tak. Někteří z úspěšných uchazečů však budou muset řešit přeci jen jeden problém: kterou školu z těch, které přijímají podle Národních srovnávacích zkoušek a na které si podali přihlášku, si pro studium nakonec vybrat?

David Lukeš, vítěz soutěže NSZ 2008, Praha

Zajímalo by mě, jak naložíte s výhrou? Nebo je to tajemství?

Tajemství to není, rád bych si pořídil notebook. Nebudu tvrdit, že má sloužit ke studijním účelům, protože aspoň ze začátku hodlám využít jeho výpočetní potenciál spíše k relaxačním činnostem. Zbytek peněz se asi bez většího přemlouvání rozkutálí, jak je jejich dobrým zvykem. Pak mi během dlouhých zimních večerů nezbude než vylovit z archivu šek od společnosti Scio a kochaje se jím vzpomínat na svou zašlou slávu a neuvážené investice do rychle stárnoucích technologií.

K četbě osvícenský filosof Diderot, skvělý prozaik Heller, k poslechu Zappa a Pink Floyd. Vy jste vcelku náročný? Nemáte s tím u vrstevníků problém? Dokážete se s nimi bavit o tom, jak probíhá nějaká reality show?

Svým spolužákům a kamarádům bych měl spíš poděkovat, že jsme každý nový literární či hudební objev zkoumali společně, sdíleli okouzlení a ulehčovali si navzájem zklamání. Za Zappu a Floydy vděčím jim, i když Jakub fatalista by se možná ušklíbl, že to všechno stejně bylo již dávno psáno tam nahoře. Pokud jde o reality show (Frank Zappa by asi použil svou formulaci  „ten sliz, co vytéká z televize“), jsou součástí veřejného prostoru, což každého nutí k nim zaujímat postoj a podle něj se zařazovat do společenské skupiny, která mu vyhovuje.

Původně jsem svůj názor na tyto pořady shrnul do rádoby výmluvné uštěpačně nechápavé grimasy, ale postupně jsem od ní upustil. Jednak proto, že a priori agresivní přístup zbytečně jitří emoce a brání potenciálně obohacující rozmluvě, a pak taky z toho důvodu, že jsem jich čas od času neušetřil ani svoji televizi. Koneckonců, občas se v nich vyskytne rozhovor, jehož absurdní šarm si nezadá s půvabem scény Clevingerova soudu v Hlavě XXII.

Kromě uvedených jazyků uvádíte ještě touhu naučit se španělsky. To vám bude závidět řada lidí. Máte nějaký recept na výuku jazyků?

Pokud máte možnost a chuť, žijte nějaký čas v zemi, jejíž jazyk si chcete osvojit. Pokud jste líný zápecník (což je bohužel též můj případ), buď se nechte k pobytu donutit okolnostmi nebo aspoň čtěte, poslouchejte hudbu a sledujte filmy v originále. V každém případě se snažte nasát kulturní ovzduší toho kterého národa, protože jazyk není jen soubor gramatických a výslovnostních pravidel, a mezi „domluvit se“ a „popovídat si“ je v zážitku propastný rozdíl, který stojí za to překonat.

Jste z Prahy, studovat chcete taky v Praze. Chcete ale studovat jazyky, takže budete za studiem pravděpodobně cestovat. Kam byste chtěl jet určitě, myslím na delší dobu? A proč zrovna tam?

Chtěl bych jet spíš za angličtinou, protože Francii i jiné francouzsky mluvící země znám přece jen o něco lépe. Rád bych chvíli žil ve Spojených státech amerických nebo ve Velké Británii, a pak si znovu přečetl třeba Golda za všechny peníze nebo Šťastného Jima. Chtěl bych vědět, jestli ty knížky začnu vnímat jinak.

A co při studiu? Míníte získávat nějakou profesní praxi, nebo si chcete spíš studium užít a spíše se bavit?

Boj mezi mou svědomitostí a leností vyhrává moje nerozhodnost – chtěl bych oboje. Zatím mám o vysokoškolském životě představy tak mlhavé, že se takovými utopickými vizemi můžu beze studu vážně zaobírat.

Se studiem na vysoké škole se váš život v určitém smyslu promění. Na co z toho se těšíte a co je pro vás naopak ztráta?

Na to asi budu schopen v plné míře odpovědět až příští rok, ale docela se těším na to, že budu konečně moct studovat oblasti, které mě opravdu zajímají. Na druhou stranu se bojím, jestli mi to třeba po chvíli nezačne připadat jednotvárné. Předměty vyučované na gymnáziu v sobě totiž nesou spásnou rozmanitost, díky které se dokážete po dobu pětačtyřiceti minut nadchnout i pro biologii, třebaže rašící dužnatý list fíkusu vás nevzrušuje a představa lumbální punkce se vám vyloženě hnusí.

Tak jo. A ještě mi řekněte, jak strávíte prázdniny. Tohle patrně budou ty doposud nejhezčí, nemýlím se?

Nepochybně budou nejdelší, ale nejkrásnější? Byli jsme nedávno s kamarádem v hospodě a došli jsme k závěru, že nejkrásnější prázdniny už byly. Nevím, třeba ty nastávající nakonec těmi nejkrásnějšími budou. Ale rozhodně ne už letos. Klidně až tak za dvacet let.

Sirui Cheng, vítěz soutěže NSZ 2008, Ostrava

Společná otázka pro vás i kolegu vítěze, co si počnete s výhrou vy?

Já jsem ještě o tom moc neuvažoval, ale určitě se najde nějaké využití, zatím ji asi nechám v bance.

Podle jména je velmi pravděpodobné, že jste se v Ostravě nenarodil? Odkud pocházíte?

Pocházím z Číny, konkrétně z města Changsha, je to docela velké a rozvinuté město, má 2,7 mil. obyvatel, je to hlavní město provincie Hunan. Městem protéká řeka Xiangjiang, která rozděluje město na západní a východní část a je široká 500 až 1000 metrů. Mám tedy v tomto ohledu trochu jiná měřítka, tudíž jsem byl překvapen, když jsem viděl Dunaj v Bratislavě, protože Dunaj v mém povědomí byl velkou řekou.

Naše město je taky nalezištěm vzácné ženské mumie, doba života této ženy je datována před 2 200 lety a při nalezení byla mumie perfektně zachovalá, její kůže i svaly byly ještě elastické. Prostě zajímavé místo.

Jak jste se do České republiky dostal?

Přijel jsem s matkou v jedenácti letech, tedy v roce 1999.

A jak se vám v Česku žije? A jak se žije v Ostravě?

Žije se mi tu teď, přes počáteční obtíže (jazykové i zvykové), velmi dobře. Ostrava, i když je nejznečištěnější v ČR, je ve srovnání s čínskými velkoměsty velmi čistá. Pro Číňany bylo velkým překvapením, když jsem jim vyprávěl, že máme les ve městě a bydlíme od něj asi minutu chůze.

Jací se vám jeví Češi a česká kultura vůbec? Shledáváte spíše souvislosti s čínskou kulturní tradicí, nebo ve vašem vnímání převažují odlišnosti?

Samozřejmě Češi se povahově hodně liší od Číňanů i česká kultura je hodně odlišná, proto jsem těžce přivykal českému způsobu života, teď je to mnohem lepší.

Když jsme spolu mluvili na předávání cen, říkal jste, že se v České republice zdržíte určitě po dobu studia, ale další budoucnost necháváte otevřenou. Pokud to máte takto, pak vás to asi někam táhne. Kam?

Konkrétně nevím, rád poznávám nové kultury. Asi to bude někde v Evropě nebo v Číně. Určitě bude záležet na tom, kde seženu dobrou práci.

Kromě jaderné fyziky jste zmínil, že uvažujete o studiu na dvou vysokých školách zároveň. To je velmi náročný úkol, avšak o čínských studentech se všeobecně traduje, že jejich nasazení a vůle jsou obrovské. Myslíte si, že je to skutečně charakteristický rys čínského studenta?

Určitě většina čínských studentů má vysoké cíle a jsou schopni za nimi jít, protože v Číně je kladen velký důraz na vzdělání a studium je velmi náročné, i když teď slýchávám, že v posledních letech studentům trochu ulevili, protože to bylo naprosto nesrovnatelné se studiem někde v zahraničí.

Myslíte, že se stane i Česká republika akademickým centrem, kde se budou střetávat studenti pocházejících z různých světových regionů? Ne že by tomu tak už částečně nebylo, ale od Aše na západ se zdá být tato tendence silnější.

To nedokážu přesně říci, ale doufám, že se to tak stane, protože považuji vzdělání za hodně důležitou věc, která z velké části, možná i zcela určuje, jakým člověkem se jedinec stane.

Dobře, děkuji. S Davidem, spoluvítězem soutěže, jsme se shodli na tom, že prázdniny budou asi nejhezčí, jaké kdy byly. Jak je pojmete vy?

Pojedu do Číny a navštívím své známé, tj. dědečky, babičky, tatínka, strýce, spolužáky atd. a zůstanu tam dva měsíce, takže to je na celé prázdniny. Hodně mi chybí taky pravá čínská kuchyně, takže budu hlavně baštit „dobroty".

Reklama

Výběr článků

Načítám