Badatelský tým z Université du Quebec z kanadského Montrealu vedený profesorem Yvesem Gingrasem se zaměřil na publikační činnost více než 6000 akademiků. Pozornost týmu byla soustředěna na akademiky ze státu Quebec a na období let 2000 až 2007.

Z šetření vyplynulo, že badatelé jsou při psaní odborných prací nejaktivnější ve věku 50 let. V průměru v tomto věku publikují přes 3 odborné články či studie za rok (evidovaných v databázích, ze kterých autoři čerpali). Oproti tomu třicátníci napíší za rok v průměru necelé dva články.

Po dovršení hranice 50 let se řada akademiků začíná věnovat manažerským a administrativním funkcím na univerzitních či fakultních pracovištích. Na publikování odborných textů jim pak nezbýval čas. Avšak akademici, kteří zůstávají aktivními autory, si v období 50 až 70 let udržují průměr tří textů za rok.

Argument pro pozdější odchod do důchodu?

Autoři studie se domnívají, že by jejich zjištění mohla mít i politický dopad. Aktivita akademiků pokročilého věku nahrává zastáncům posunutí hranice pro odchod do důchodu. Tímto tématem se v souvislosti se snahou o reformu systému sociálního zabezpečení zabývají politici na celém světě.