Testování se zúčastnilo 32 313 žáků z 863 škol. Nejvíce žáků z celkové populace bylo otestováno ve Zlínském (100% populace),  Královéhradeckém (48 %), dále v Olomouckém (41 %), Středočeském a Moravskoslezském kraji.

Pro žáky byly jednoznačně nejtěžší testy z matematiky a německého jazyka, a to ve skupině základních škol i víceletých gymnázií. Podle předpokladů v testování uspěli lépe žáci víceletých gymnázií než ZŠ. Nejlepších výsledků dosáhli žáci víceletých gymnázií v angličtině, žáci základních škol v testu obecných studijních předpokladů a z českého jazyka. 

Nejlepších výsledků dosáhli celkově žáci v Praze a Zlínském kraji (vysvětlením může být i to, že žáci z těchto krajů se testování účastní opakovaně a s výsledky pracují), nejhorších naopak v Karlovarském a Libereckém kraji.

Můžeme mezi sebou porovnávat i jednotlivé předměty. Výrazný rozdíl vidíme např. v angličtině, kde v Libereckém kraji žáci dosáhli 29 % úspěšnosti, zatímco v nejlepších krajích se pohybuje v rozmezí  38  až 41 %. Zajímavý je také pohled na Jihočeský kraj, kde žáci prokázali nižší studijní předpoklady v testu OSP, ale v předmětových testech se blíží těm nejlepším.

Odpovídá známkování dosaženým výsledkům?

Zaměřili jsme se také na to, jaký je průměrný výsledek dosažený ve všech testech jedničkářů, dvojkařů atd. a jak se liší známkování na gymnáziích a základních školách. Průměrný výsledek trojkařů na gymnáziu je např. v matematice stejný jako průměrný výsledek jedničkářů na základní škole.

Jak vidí příčiny špatných výsledků žáků jejich učitelé?

Učitelé mohli na otázku „Ohodnoťte každý následující faktor, zda je podle vašeho názoru pro významnou část žáků této třídy překážkou k dosažení lepších výsledků ve vašem předmětu.“ vybírat ve svém dotazníku z jedenácti různých překážek.

Ve všech předmětech se učitelé shodli, že žákům brání v dosahování lepších výsledků zejména lenost a pohodlnost, nedostatečná podpora v rodině a neukázněnost.

Nejmenší vliv na výsledky podle učitelů má nedostatečné vybavení školy, nedostatek dobrých učebnic a špatné klima ve třídě. V rámci jednotlivých předmětů se výsledky příliš neliší. Výrazný je rozdíl v angličtině, kde je vysoký počet žáků ve třídě během výuky považován za výraznější překážku než v ostatních předmětech.

Jak hodnotí rodiče školu na konci studia svého dítěte?

Nejméně spokojení jsou rodiče s kvalitou výuky cizích jazyků (je jich přes 20 %), rozdíl oproti matematice a zejména českému jazyku je poměrně výrazný (s výukou Čj je spokojeno 90 %).

Nejlépe rodiče hodnotí práci třídního učitele ( 92 % spokojených). S většinou podmínek, které škola poskytuje žákům ke vzdělávání (prostředí ve škole, vybavenost školy), jsou rodiče v průměru velmi spokojeni (u každé z podmínek dosahuje spokojenost téměř 90 %). Desetina rodičů říká, že jejich dítě se školy bojí (na některých školách se však takto vyjadřuje až 30 % rodičů).

Téměř 30 % rodičů má pocit, že se vedení školy dostatečně nezajímá o jejich názor.  Přes 20 % rodičů si myslí, že učitelé nebo vedení školy dostatečně neřeší případné námitky a stížnosti a neumí řešit výchovné problémy svých žáků. Jen 80 % rodičů je spokojeno s tím, jak učitelé vysvětlují klasifikaci a jak informují o průběhu výuky.

Nejméně spokojeni jsou rodiče s tím, jakou škola dítěti poskytovala pomoc, když mělo problémy (25 % nespokojených). Naopak pozitivní je, že přes 90 % rodičů považuje čas, který dítě strávilo ve škole, za užitečný.