Cestovní mapa je plánem koordinace národních a veřejných investic, na němž se podílelo přes 60 vybraných odborníků z celé Evropy. Výsledkem diskusí a konání celé řady seminářů je výhled realizace vědeckých výzev v oblasti astronomie. Cestovní mapa připravená sítí ASTRONET vychází z loni představené Vědecké vize, která pojmenovala nejžhavější vědecké otázky pro příští desetiletí od temné energie až po život na jiných planetách.

Uvedení Cestovní mapy do praxe si vyžádá navýšení každoročního dvoumiliardového rozpočtu EU a přidružených zemí na astronomii o 20 %. Jeden občan Evropské unie tak přispěje na astronomický výzkum o jedno euro více.

Cestovní mapa počítá s vybudováním souboru nejdůležitějších teleskopů pro sledování vesmíru tak, aby se otevřely nové cesty výzkumu od Sluneční soustavy až po zatím nedetekované gravitační vlny.

K nejvýznamnějším pozemním projektům, s nimiž počítá Cestovní mapa, patří výstavba obrovského radioteleskopu Square Kilometre Array (vzniká ve spolupráci s mimoevropskými státy) a historicky největšího optického dalekohledu se 42 metrů velkým segmentovým zrcadlem. Dalekohled umožní studovat oblohu ve viditelném a infračerveném záření.

Z levnějších projektů se Evropa chystá na výstavbu čtyřmetrového Evropského slunečního dalekohledu na Kanárských ostrovech, vytvoření sítě specializovaných optických dalekohledů pro detekci gama záření z černých děr a výstavbu podvodního dalekohledu pro detekci neutrin.

Evropští astronomové jsou připraveni uskutečnit následující mise:
- misi pro studium gravitačních vln z velkého třesku a černých děr
- rentgenovou misi pro studium galaxií, galaktických kup a hvězd v dosud nepozorovaných detailech
- dvě mise pro studium planet Jupiter a Saturn a jejich satelitů.

Finančně méně náročnou misi by mělo představovat odhalování tajemství temné energie a temné hmoty či porozumění fungování naší hvězdy Slunce do nejmenších detailů.

Více informací naleznete na webových stránkách Akademie věd.