Článek
Největší množství žáků, kteří nezvládají učivo a propadají, se podle statistického úřadu nachází v Bavorsku - počet propadlíků zde činí 3,8 %. Celkově pak v Německu ročník každoročně opakuje 60 tisíc žáků, což státní pokladnu přijde na několik desítek miliónů eur.
Počet propadnuvších německých žáků se však v současnosti neustále snižuje. Nenechte se ale zmýlit – tento trend není způsoben větší svědomitostí samotných studentů, ale spíše vlivem pedagogů.
V očích rodičů i ministerstva školství totiž za špatné vysvědčení žáků mohou právě oni. V zájmu pedagoga tedy není slabé studenty „podusit“, ale naopak v jejich výkonu nalézt cokoli, co by je posunulo nad hranice nedostatečné a mohli tak spokojeně odejít se čtyřkou.
Možností je švédský model
Názory na zrušení nutnosti opakovat ročník se liší. Přívrženci návrhu tvrdí, že opakování nemůže snížit míru záškoláctví a je pouze ztrátou času. Pokud žáka škola nebaví a jednoduše do ní nechodí, opakování ročníku jej rozhodně nebude motivovat k nižší absenci a svědomitější přípravě.
Výjimkou jsou samozřejmě ti, kteří musí ročník opakovat z důvodu dlouhodobé nemoci. Odpůrci namítají, že opakování ročníku může mít díky možnosti dohnat učivo pozitivní vliv na žákovo sebevědomí.
Dalším návrhem v rámci změn ve školském systému je zrušení klasifikace od první do osmé třídy, což praktikují například švédské školy. Podle tohoto severského modelu způsobuje známkování pouze vyšší stres a vede tak k častějšímu selhání. Otázkou ovšem je, zdali právě případné důsledky nedostatečné v žákovské knížce nejsou pro dítě hnacím motorem k lepšímu výkonu.