Článek
Klementinum se má stát podle signatářů petice univerzitním kampusem a centrem národní vzdělanosti. Vedení Národní knihovny ovšem již delší dobu plánuje změnit účel Klementina a vytvořit z něj částečně oddychovou zónu s okružní prohlídkou pro turisty.
Klementinum se má stát podle signatářů petice univerzitním kampusem a centrem národní vzdělanosti. Vedení Národní knihovny ovšem již delší dobu plánuje změnit účel Klementina a vytvořit z něj částečně oddychovou zónu s okružní prohlídkou pro turisty.
Všeobecná studovna s 200 místy by se proměnila na sál pro komerční kongresy. V Klementinu by zůstaly jen Slovanská knihovna, fondy hudebního oddělení, a historické fondy a rukopisy.
Vize vedení Národní knihovny je ale podle studentů varovná, místo by nadobro ztratilo svou autenticitu a další generace českých studentů by nadobro přišly o významnou budovu a kulturní dědictví. Proto navrhují, aby se historické knihovní fondy, které si nelze zapůjčit, přestěhovaly do vhodných moderních skladů mimo centrum města, a na exponovaném místě v srdci Prahy zůstaly svazky, které studenti pravidelně využívají.
Poslouží Klementinum Filozofické fakultě?
O budovu staroslavného Klementina projevila zájem i Univerzita Karlova prostřednictví svého rektora Václava Hampla. Rektor se současným ředitelem Národní knihovny Vlastimilem Ježkem chystají smlouvu, má být podepsána 6. března. Podle Ježkova návrhu by mohla část prostor Klementina využívat Filozofická fakulta.
„Vrácením Klementina univerzitě i za cenu jeho rekonstrukce, by se ušetřily nejen obrovské prostředky nutné pro výstavbu případného univerzitního kampusu na periferii Prahy, ale především vzácný čas generací studentů a profesorů, který by jinak trávili cestováním mezi jednotlivými budovami,“ vyjádřil se již dříve historik a pedagog Univerzity Karlovy Luboš Velek.
„Vrácením Klementina univerzitě i za cenu jeho rekonstrukce, by se ušetřily nejen obrovské prostředky nutné pro výstavbu případného univerzitního kampusu na periferii Prahy, ale především vzácný čas generací studentů a profesorů, který by jinak trávili cestováním mezi jednotlivými budovami,“ vyjádřil se již dříve historik a pedagog Univerzity Karlovy Luboš Velek.
Dotkl se tak problému, kdy se nemalá část studentů Fakulty sociálních věd musí mezi přednáškami přemisťovat z centra Prahy do vzdálených Jinonic.