Vysokoškolský vzdělávací systém je od akademického roku 2002-2003 v Nizozemsku, tak jako u nás, založen na třech stupních, které tvoří bakalářské, magisterské a doktorské studium. Nizozemci mají tzv. binární systém vysokoškolského vzdělání, což znamená, že si lze vybrat ze dvou programů: vzdělání, které se orientuje na výzkum (wetenschappelijk onderwijs, WO), tradičně nabízené univerzitami (universiteiten) a profesně zaměřené vysokoškolské vzdělání (hoger beroepsonderwijs, HBO), tradičně nabízené hogescholen nebo vysokými školami profesionálního vzdělání.

Je to podobné jako u nás. Zatímco tedy první typ škol usiluje spíše o teoretické vzdělání a připravuje studenta k vědeckému bádání, jakkoli specializovanému, druhý typ škol je orientován na nějakou praktickou činnosti. V Nizozemsku se používají zkratky WO a HBO.

První neanglicky mluvící země, kde se vyučovalo v angličtině

Vysokoškolský systém zahrnuje také třetí oblast mezinárodního vzdělávání, internationaal onderwijs (IO). Díky tomuto druhu vysokoškolského vzdělávání, původně určeného pro studenty z rozvojových zemí, se dnes Nizozemsko může pochlubit tím, že bylo první neanglicky mluvící zemí, kde se vyučovalo v angličtině.

Studijní programy v tomto typu studia, kterých je kolem tisíce, nabízejí širokou škálu specializací. Toto mezinárodní vzdělávání je subvencováno vládou, která financuje školy i uděluje stipendia. Studium na nizozemských školách je obecně samostatnější. Mnoho místa je věnováno psaným úlohám, řešení konkrétních problémů a praktickému výzkumu.

A jak se liší studium u nás a v Nizozemí? "Je to hodně podobné. V Nizozemí jsou ale trimestry a někdy i kvadrimestry místo semestrů. Školní rok je rozdělen do čtyř částí, což znamená, že v jednom trimestru neděláte tolik seminářů najednou, ale hodně intenzivně dva tři. Taky tam není moc rozdíl mezi seminářem a přednáškou, jak jsme na to zvyklí my. Chvíli se přednáší a chvíli se diskutuje. A zkoušky jsou především písemné," říká Petr Miska, který strávil v Nizozemsku na Vrije Universiteit akademický rok 2003/2004.

Po škole do hospody se Holanďanům nechce

Díky svému pobytu v Nizozemsku si Petr vytvořil i určitou představu, jak ke vzdělání přistupují zdejší studenti. "Žádný typický holandský student neexistuje. Obecně se ale dá říci, že jsou dost odtažití, drží si odstup. Zatímco u nás se diskuse ze seminářů plynule přenese do hospody, tam jde každý domů. Holanďané jsou vůbec docela uzavření a nepřístupní. (A nebyl to jen můj pocit.) Je to asi podnebím. Například deštníky nosí v Holandsku jen cizinci, místní jsou na drsné podnebí zvyklí. Na druhou stranu jsou Holanďané dochvilní a spolehliví. To bychom se mohli od nich učit," myslí si český student.

Převzato z časopisu StudentIN

Partnerem rubriky Vzdělávání je společnost Scio, organizátor Národních srovnávacích zkoušek, www.scio.cz.