Nezdolný bojovník za lidská práva, žadatel rasové rovnoprávnosti a konce diskriminace v USA, odpůrce války ve Vietnamu. To vše i mnohem více byl Martin Luther King.

King proslul také jako uznávaný vůdce pochodů a demonstrací a především jako autor projevu „I have a dream.“

Apelující řeč, kterou si 28. srpna 1963 vyslechlo u Lincolnova washingtonského památníku přes čtvrt miliónu lidí, se stala mezníkem v úsilí o ukončení rasové diskriminace v USA.

"Mám sen, že jednoho dne mé čtyři děti budou žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy kůže, ale podle charakteru," hřímal Martin Luther King v jednom z nejzásadnějších rétorických počinů 20. století.

Ulice v Harlemu pojmenovaná na počest Martina Luthera Kinga

Ulice v Harlemu pojmenovaná na počest Martina Luthera Kinga

FOTO: fotobanka Profimedia

Terčem odposlechů

Kingova angažovanost za rovnoprávnost všech amerických občanů byla v prosinci 1964 také po právu oceněna. Dostalo se jí Nobelovy ceny míru, King se stal ve svých 35 letech jejím nejmladším držitelem v historii, a především vybudila americké nejvyšší státníky k činům.

Prezident Lyndon B. Johnson rok po Kingově projevu podepsal zákon, který zakazoval rasovou diskriminaci v důležitých otázkách zaměstnání i vzdělání. V srpnu roku 1965 pak byla odstraněna další diskriminační opatření přijetím zákona o volebním právu.

Velké oblibě se ale Luther King u prezidenta Johnsona netěšil a na jméno mu nemohl přijít ani tehdejší šéf CIA Edgar Hoover.

Podle Hoovera King usiloval o komunistický převrat, a v roce 1963 měl proto po dobu 30 dnů i odposlouchávaný telefon. Jeho hovory byly monitorovány, nic nekalého ani podvratného však nezajistily.

Památník ve Washingtonu připomínající legendární proslov Martina Luthera Kinga I have a dream

Památník ve Washingtonu připomínající legendární proslov Martina Luthera Kinga "I have a dream"

FOTO: fotobanka Profimedia

Smrt z ruky Earla Raye

Nečekaná smrt dostihla Luthera Kinga dne 4. dubna 1968 během jeho pobytu v Memphisu. King do města přicestoval postavit se za utiskované provozovatele místních technických služeb, jejichž hodinová mzda se pohybovala mezi 45 a 50 centy za hodinu.

King byl zavražděn během svého projevu na balkóně ve druhém patře memphiského motelu Lorraine. Vrahem byl James Earl Ray, kterého policie dopadla na londýnském letišti Heathrow dva měsíce po atentátu. Ray byl okamžitě deportován do USA a odsouzen na 99 let vězení.

Vražda Luthera Kinga vedla k vypuknutí obrovských nepokojů v šedesáti městech USA a pohřbu se 9. dubna zúčastnilo více než 300 000 tisíc lidí. Prezident Lyndon Johnson mezi nimi ale chyběl. Pohřeb jednoho z největších mírotvorců si nechal ujít.