Nejznámější scénou filmu je vražda ve sprše. Ta film Psycho proslavila a sama se stala kultovní záležitostí. Ještě v žádném komerčním snímku se totiž nestalo, aby hlavní hrdinka byla, navíc velmi brutálně, zavražděna už po půl hodině filmu.

„Natáčení vraždy ve sprše trvalo sedm dní a obsahuje sedmdesát různých postavení kamery,“ vzpomíná na slavnou scénu ve svých memoárech Hitchcock. „Pro tuto scénu mi vyrobili skvělou figurínu, ale nepoužil jsem ji, nevypadalo to dostatečně reálně.“

Alfréd Hitchcock s Janet Leigh, představitelkou Marion Craineové

Alfréd Hitchcock s Janet Leigh, představitelkou Marion Craineové

FOTO: fotobanka Profimedia

Scénář Psycha napsal Joseph Stefano na námět hrůzu nahánějícího, ale tuctového románu Roberta Blocha. Předobrazem postavy Normana Batese je skutečný sériový vrah Ed Gein z Wisconsinu.

Rychlý konec hlavní postavy

Film vypráví příběh Marion Crainové, která ukradne ze svého pracoviště čtyřicet tisíc dolarů a s naivní myšlenkou na vztah se ženatým mužem zmizí z města. Po celonoční jízdě autem v hustém lijáku nakonec zastaví v motelu u silnice. Majitel je podivínský, ale úslužný mladý muž jménem Norman Bates, obdivuhodně zahraný Anthony Perkinsem. Norman Marion ubytuje a sdělí i čas zítřejší snídaně. Té se už ale Marion nedočká.

Ve strhujícím zvratu, při kterém dobové publikum křičelo hrůzou na sedadlech, je Marion ještě téhož večera v motelové sprše ubodána třiceticentimetrovým řeznickým nožem. Vrah vypadá jako stará paní, do obličeje ale vidět není.

Hrůzostrašný útok podtrhují ve zvukové stopě vřeštící housle Hitchcockova dvorního skladatele Bernarda Herrmanna.

Poté, co je stejným způsobem zabit i přidělený vyšetřující detektiv, vydává se po Marionině stopě její sestra Lila se svým přítelem. Pátrání je přivede do rodinného domu nad motelem, kde zjistí děsivé tajemství rodiny Batesových.

tajemný dům Normana Batese v Hitchcockově filmu Psycho

Tajemný dům Normana Batese v Hitchcockově filmu Psycho

FOTO: fotobanka Profimedia

Vystrašené, ale nadšené publikum

Po svém prvním uvedení v červnu 1960 se Psycho setkalo s vlažnými ohlasy kritiků. O to překvapivější a pro Hitchcocka příjemnější byla reakce širšího publika. Veřejnost shledala film ohromujícím a na lístky se stály dlouhé fronty. O další vzrušení a ještě větší zájem se postaralo Hitchcockovo speciální nařízení, aby po úvodních titulcích už nebyl do promítacího sálu nikdo vpuštěn.

Úspěch Psycha vedl ještě k třem dalším podprůměrným pokračováním, jedno si zrežíroval dokonce sám „Norman Bates“- Anthony Perkins. Psycho se stalo inspirací i pro krátkodechý televizní seriál Batesův motel z roku 1987 a také pro nechvalně známý, záběr od záběru okopírovaný remake Guse Van Santa z roku 1998.

Sant natočil svůj remake barevně, avšak v porovnání s černobílým Hitchcockovým originálem stejně bledne, stejně jako tisíce dalších hororových snímků.