Velký druh medvěda je typický pro severní polární oblasti, na výšku vzpřímeného těla může měřit až 3,3 metrů, samec váží až 700 kilogramů a dožívá se až pětadvaceti let, i takový je medvěd lední. Jeho původní domovinou je především Grónsko a severní pobřeží Severní Ameriky a Asie. Na těchto vyjmenovaných územích je medvěd chráněný a jeho lov regulovaný. Bohužel i přesto se odhaduje, že žije pouze 40 tisíc kusů tohoto už vzácného zvířete.

Medvěd polární patří mezi samotáře, většinu dne hledá potravu, za kterou je mnohdy schopen jít i desítky kilometrů. Při své váze a velikosti jsou tito arktičtí obři velmi obratní a mrštní. Krom obrovské síly dokáží i hravě vyšplhat na kluzkou kru či přeskočit až čtyřmetrovou díru v ledu. Medvěd polární je i velmi zdatný plavec, dokáže plavat rychlostí až 10 kilometrů za hodinu i díky mohutným tlapám s blánami, v tom je nejlepší ze všech medvědů. Mimo to se umí i potápět, pod vodou vydrží až dvě minuty. Důvodem potápění je opět potrava.

V roce 2009 vyšla kniha Poslední polární medvěd od nadšence Stevena Kazlowskiho, který posbíral materiál fotografií za 16 let, co toto sněhově bílé zvíře sledoval.

V roce 2009 vyšla kniha Poslední polární medvěd od nadšence Stevena Kazlowskiho, který posbíral materiál fotografií za 16 let, co toto sněhově bílé zvíře sledoval.

FOTO: fotobanka Profimedia

Ač na to nevypadá, polární medvěd se hrozně rád potápí a je velmi dobrým plavcem.

Ač na to nevypadá, polární medvěd se hrozně rád potápí a je velmi dobrým plavcem.

FOTO: fotobanka Profimedia

Nejoblíbenější lahůdkou jsou bezesporu tuleni, které dokáže vyčenichat i na vzdálenost několika kilometrů a tulení doupě cítí, i když je metr pod sněhem. Díky své mohutné velikosti medvěd nemá svého přirozeného nepřítele, alespoň ne na souši. Ve vodě na něj číhá nebezpečí v podobě mrože, který na něj může zaútočit zespodu a kly mu tak rozpárat břicho. Větší nebezpečí ale představuje kosatka dravá, která si medvěda polárního dává ke svačině.

Zajímavostí u polárních medvědů je jejich černý čenich, který je za jasného dne vidět na vzdálenost několika kilometrů. Játra medvěda ledního jsou jedovatá, obsahují nadměrné množství vitamínu A. Další zvláštností je jeho černá kůže, u mláďat je však růžová, a jeho srst, která ač působí, že je jasně bílá, je to jen díky světlu, které se od ní odráží, proto také vypadá někdy nažloutle, ve skutečnosti je však průhledná.

V Zoo v Severní Karolíně v USA mají 26 let starého ledního medvěda Willyho, který se velmi rád předvádí.

V Zoo v Severní Karolíně v USA mají 26 let starého ledního medvěda Willyho, který se velmi rád předvádí.

FOTO: fotobanka Profimedia

Moskevský roční lední medvěd se zase pro změnu stydí a před návštěvníky a foaparáty se schovávvá, jak jen to jde.

Moskevský roční lední medvěd se zase pro změnu stydí a před návštěvníky a fotoaparáty se schovává, jak jen to jde.

FOTO: fotobanka Profimedia

První úspěšný odchov mláděte ledního medvěda se podařil v pražské zoo v roce 1942, dodnes se v zoologické zahradě v Tróji daří chov polárního medvěda, v současnosti jsou tam tři tato nádherná zvířata, matka se synem a posledním přírůstkem byl roční Tom z brněnské zoo, který se do Prahy přestěhoval v únoru 2009.

Nejslavnějším ledním medvědem na světě je dozajista ale berlínský medvěd Knut.

Nejznámějším ledním medvědem na světě je dozajista berlínská hvězda Knut. Ten už oslavil čtvrté narozeniny, na fotografii mu je ale teprve pár měsíců a nestačí se divit, jak po něm všichni touží.

Nejznámějším ledním medvědem na světě je dozajista berlínská hvězda Knut. Ten už oslavil čtvrté narozeniny, na fotografii mu je ale teprve pár měsíců a nestačí se divit, jak po něm všichni touží.

FOTO: fotobanka Profimedia

Také v České republice máme v zoologických zahradách lední medvědy. V pražské Tróji jsou hned tři a v brněnské zoo mají medvědí samici, která úspěšně odrodila na jaře 2008 dvojčata Billa a Toma(na snímku).

Také v České republice máme v zoologických zahradách lední medvědy. V pražské Tróji jsou hned tři a v brněnské zoo mají medvědí samici, která úspěšně odrodila na jaře 2008 dvojčata Billa a Toma (na snímku).

FOTO: Právo

Když se narodil a matka ho odvrhla, nedávali mu odborníci šanci na přežití a doporučovali utracení. Knut se však měl čile k světu a jeho ošetřovatel Thomas Dörfein mu snadno rodinu nahradil. Thomas se nastěhoval k mláděti do výběhu, každé dvě hodiny ho krmil a zpíval mu písně od Elvise Presleyho. Když byl Knut představen veřejnosti, přišlo se na něj podívat mimo jiné i 500 novinářů. Vypukla knutománie a lidé z celého světa začali zbožňovat bílé chlupaté příšerky, polární medvědy.