Hlavní obsah

Zelená, nikoli bílá Antarktida? Tamní sníh mění barvu

Podle nových výzkumů vedených britským rostlinným fyziologem Mattem Daveym z Univerzity v Cambridgi může růst teplot a další klimatické změny na Antarktidě vytvářet a šířit „zelený sníh“. V tomto případě se nehovoří o povrchu pokrytém mechy či trávou, ale řasami. Jednobuněčné organismy se leckde vyskytují s takovou hustotou, že jsou jejich květy dokonce viditelné až z vesmíru.

Zelená, nikoli bílá Antarktida? Tamní sníh mění barvu

„Když se řekne Antarktida, většina lidí si představí sníh, led a tučňáky. Pokud se ale pozorně rozhlédnete, zjistíte, že v okrajových částech roste hodně rostlin,“ řekl Davey podle agentury AFP.

Antarktická oblast je tedy domovem i několika druhů řas, které rostou v tajícím sněhu. Se vzrůstající teplotou tak v následujících desetiletích zřejmě přibude i míst pokrytých „zeleným sněhem“.

Přes 1600 samostatných květů řas

Výzkumný tým nyní poprvé zevrubně zmapoval výskyt řas na pobřeží Antarktického poloostrova, a to z údajů nashromážděných během dvou let pomocí satelitních i terénních pozorování. Vědci zaznamenali 1679 samostatných oblastí zelených řas.

Odborníci teď mají v plánu mapovat i tamní červené a oranžové řasy.

Davey společně se svými kolegy spočítal, že zdejší řasy dokážou z atmosféry absorbovat množství oxidu uhličitého, jež odpovídá tomu vyprodukovanému během 875 tisíc průměrně dlouhých cest autem. „Může se zdát, že jde o značné množství. Z hlediska Antarktidy samozřejmě ano, ale z hlediska celosvětové uhlíkové stopy je to poměrně zanedbatelné,“ vysvětlil.

Přesný dopad změny klimatu na šíření „sněhových” řas je podle agentury Reuters nejasný, vyskytují se však hlavně na ostrovech na západním pobřeží Antarktidy, kde bylo oteplování nejextrémnější.

Studený jižní kontinent zažil svůj nejteplejší den, jaký byl kdy zaznamenán, v únoru, přičemž rtuť vystoupala až na hodnotu 20,75 °C.

Potřebují i přísun mořských živin, rovněž se zjistilo, že zhruba 60 procent objevených řas se vyskytuje méně než pět kilometrů od kolonií tučňáků, připomíná odborný článek v časopise Nature Communications.

Zrod nového ekosystému

Studie navíc potvrdila spojení řas a bakterií, podle Daveyho tím pádem pozorujeme vznikání nového ekosystému.

„Sněhové řasy zjevně spoléhají na pohybující se sníh, aby skutečně „rozkvetly“. Potřebují tekutou vodu, aby se rozmnožily, rozdělovaly a kvetly. Tudíž pokud je klima příliš teplé, sníh je kluzký a roztaje velmi rychle. Pak se ztrácí stanoviště, na kterém tyto řasy v první vlně rozkvetly,“ uvedl Davey.

Proto předpokládá, že řasy z okrajových částí Antarktidy postupně vymizí, jelikož ubývá potřebná sněhová pokrývka – v létě tam tedy pak nebude dostatek sněhu. Jenže řasy by se pak nicméně mohly objevit ve výše položených oblastech, v nichž kvůli oteplování dojde k dalšímu tání (ale nezmizení) sněhové pokrývky. Z těchto důvodů nakonec vědci očekávají, že se v budoucnu celkový počet antarktických řas ještě zvýší.

Biologové a další odborníci teď mají v plánu mapovat i tamní červené a oranžové řasy. Stejně tak hodlají studovat tzv. albedo sněhu vlivem oteplování. To vyjadřuje množství světla odraženého k množství světla dopadajícího, které je závislé na barvě a pomáhá ochlazovat planetu. Albeda sněhu mohou být až 90 procent, zatímco třeba oceány pod deset. Když začne sněhem pokrytá oblast tát, sníží se albedo a to vede k novému tání – a Země se dále otepluje.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků