Hlavní obsah

Záhadné jádro Jupiteru může mít na svědomí srážka s planetou větší než Země

Masivní kosmická kolize s planetou či planetami většími než Země může být odpovědí na neobvyklé jádro plynného obra, planety Jupiter. Právě srážka mezi Jupiterem a takzvanou protoplanetou (planetárním embryem) před 4,5 miliardami let může vysvětlit neočekávané údaje z americké sondy Juno. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že jádro nejmohutnější planety Sluneční soustavy je tak zřejmě větší, než jsme si mysleli.

Záhadné jádro Jupiteru může mít na svědomí srážka s planetou větší než Země

Podle prohlášení Riceovy univerzity v Houstonu v USA gravitační hodnoty získané kosmickou sondou Juno amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) naznačují, že jádro Jupiteru má menší hustotu a je větší, než se předpokládalo.

„Údaje jsou nejasné... Stalo se zkrátka něco, co mohlo přimět jádro ke změnám,“ řekla podle agentury Reuters astronomka Andrea Isellová ze zmíněné školy.

Protoplaneta (planetární embryo) vzniká postupnou akrecí (akrece neboli narůstání je v astronomii gravitační proces, kterým se formují planety a hvězdy z prachu a plynu) a kolapsem pevných částic v protoplanetárním disku obklopujícím formující se hvězdu. Často dochází ke vzniku více protoplanet, které na sebe gravitačně působí, což vede k jejich srážkám a vzniku větších těles v podobě planet či menších měsíců. Předpokládá se, že v čase formování Sluneční soustavy došlo ke vzniku několika set protoplanet.

Poté, co výzkumný tým provedl tisíce počítačových simulací, vědci usoudili, že rychle se zvětšující mladý Jupiter před zhruba 4,5 miliardami let mohl rozhýbat blízké embryonální planety, což zřejmě vyústilo v danou masivní srážku.

Planeta Jupiter zachycená sondou Juno

Foto: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Gerald Eichstäd/Seán Doran

Jako kulky přímo do jádra

Astronomka Isellová sdělila, že kvůli Jupiterovu silnému gravitačnímu zaostření byly čelní kolize při simulacích častější. Planety by se pak chovaly doslova jako kulky, které by proletěly atmosférou a zasáhly přímo Jupiterovo jádro.

Před nárazem je přitom podle ní – jak vyplývá ze simulací – jádro extrémně husté, protože je obklopeno atmosférou. Čelní kolize by ho však rozptýlila a rozředila.

Vesmírná sonda Juno od NASA

Foto: Profimedia.cz

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků