Hlavní obsah
Modrá prstencová mlhovina Foto: NASA/JPL-Caltech/NASA/JPL-Caltech/M. Seibert (Carnegie Institution for Science)/K. Hoadley (Caltech)/GALEX Team

Záhada tajemné modré mlhoviny vyřešena. Po 16 letech

Astronomům se podařilo vyřešit 16 let trvající záhadu tzv. Modré prstencové mlhoviny. Zjistili, že tento obří vesmírný útvar vznikl poté, co hvězda podobná Slunci pohltila menšího hvězdného společníka. Mlhovina se nalézá 6300 světelných let od nás v souhvězdí Herkula, informovala zpravodajská stanice CNN. Považuje se za krátkodobou fázi po sloučení dvou hvězd.

Modrá prstencová mlhovina Foto: NASA/JPL-Caltech/NASA/JPL-Caltech/M. Seibert (Carnegie Institution for Science)/K. Hoadley (Caltech)/GALEX Team
Záhada tajemné modré mlhoviny vyřešena. Po 16 letech

Jasná Modrá prstencová mlhovina (Blue Ring Nebula) byla objevena v roce 2004 a od té doby mátla vědce. Bylo to podle nich „něco úplné jiného, než co do té doby v Mléčné dráze našli”.

Nová studie, na které se pracovalo více než desetiletí, nicméně odhaluje, že jde o nejmladší známý příklad sloučení dvou hvězd do jedné. Stalo se tomu tehdy, když se umírající hvězda podobná Slunci posunula k menší hvězdě, která měla být asi stokrát hmotnější než „naše” planeta Jupiter.

Větší hvězda začala bobtnat, tlačila se k menšímu hvězdnému objektu, a nakonec jej pohltila. Kolize vystřelila horké plynné a prachové částice do kosmického prostoru, načež to vše utvořený plynný disk „rozkrojil” na polovinu. Výsledkem byly dva kuželovité tvary formací, přičemž jedna se z pohledu ze Země jeví jako kruhová.

„Většina hvězd v naší Galaxii (někteří uvádějí dokonce až 85 procent) totiž není o samotě jako Slunce, ale nachází se ve dvou- či vícehvězdném systému. Pokud jsou tyto hvězdy k sobě dostatečně blízko, tak se díky změnám jejich charakteristik v průběhu hvězdného vývoje mohou výrazně ovlivňovat. Některé hvězdy totiž mohou během svého života podstatně měnit svůj rozměr, teplotu a další vlastnosti,” vysvětlil pro Novinky obecné zákonitosti Václav Glos z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Běžně tedy podle něj pozorujeme hvězdy, které např. „usávají“ hmotu ze svého „nafukujícího se” hvězdného souseda. Taková interakce v dvojhvězdě může vyústit i ve splynutím v novou, velice zvláštní hvězdu. „Usává opravdu ta méně hmotná. Ta více hmotná se totiž vyvíjí a tím pádem i nafukuje rychleji a její materiál tak dříve náplní tzv. Rocheho lalok, za jehož hranicí už není materiál gravitačně vázán na mateřskou hvězdu a může tak dopadat na méně hmotnou složku,” vysvětlil Glos.

„Modrá prstencová mlhovina je podle zveřejněné studie právě ukázkou produktu takového hvězdného splynutí - nebo chcete-li srážky,” okomentoval zahraniční výzkum brněnský akademický pracovník.

Ukrývá v sobě hvězdu

Experti tedy nyní podle portálu Space.com poprvé objevili důkazy o tajemných fluorescenčních troskách mlhoviny, které mohou vysvětlit, jak se podivná struktura formovala. Modrá mlhovina v sobě ukrývá centrální hvězdu, známou pod vědeckým označením TYC 2597-735-1. Ta září uprostřed.

Konkrétně hvězdu obklopuje neobvyklý ultrafialový prstenec, který astronomové poprvé pozorovali v roce 2004 pomocí dnes již nefunkčního kosmického dalekohledu GALEX (Galaxy Evolution Explorer), ultrafialového teleskopu, který provozovala americká vesmírná agentura NASA. Až doteď však byl vznik tohoto zvláštního prstence - což je ve skutečnosti neviditelné ultrafialové světlo, které je na snímcích z dalekohledu barevně kódováno modře - do značné míry záhadou.

„Pokaždé, když jsme si mysleli, že jsme to vyřešili, něco nám říkalo, že to není správně,” poznamenal podle Space.com astrofyzik Mark Seibert z americké výzkumné organizace Carnegie Institution for Science, spoluautor nové studie publikované v odborném časopise Nature.

Teď ale vše nasvědčuje tomu, že formace vznikla spojením dvou hvězd. Tušíme již také, že prstencový kruh modrého světla utvořený kolem výsledné hvězdy TYC 2597-735-1 je ve skutečnosti kužel. Ačkoli, jak už bylo řečeno, výsledek dávné události skončil dvěma kužely, existuje oblast, kde se překrývají a která se při pozorování ze Země jeví právě jako kruh.

Málo prachu a plynu

Mlhovina je podle astronomů stará jen několik tisíc let, jde tedy z pohledu vesmíru o nedávnou událost hvězdného splynutí.

„Co je na tomto objektu navíc unikátní, je velmi nízký obsah prachu a plynu v jeho okolí, který tento těsný poslední ‚tanec' hvězd většinou zahaluje a brání nám tak v jeho detailním pozorování. Jedná se tedy zjevně o velice krátkou fázi (z astronomického hlediska) hvězdného splynutí,” uzavřel ve své reakci pro Novinky na nová zjištění Glos.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků