Hlavní obsah
Sopečný soumrak, snímek je ze 4. září u Broumova. Foto: Petr Horálek

Za karmínové soumraky v Česku může výbuch sopky

Výrazné červenofialové barvy, které v poslední době doprovázejí i v České republice soumraky či rozbřesky, způsobuje prach ze sopky na Kurilských ostrovech i erupce dalších vulkánů na Zemi. Fotogenický jev mohou lidé pozorovat na obloze minimálně ještě několik týdnů, jak informoval astronom a fotograf Petr Horálek.

Sopečný soumrak, snímek je ze 4. září u Broumova. Foto: Petr Horálek
Za karmínové soumraky v Česku může výbuch sopky

Při pohledu na karmínové nebe mají pozorovatelé dojem, že kdesi v dálce hoří. Je to způsobeno tím, že světlo paprsků se opírá o sopečný prach, který jejich záři rozptylem světla zvýrazňuje.

„Tyto syté odstíny v obloze na skloncích dne a noci mají zajímavější původ, než by se mohlo běžně zdát. Stojí za nimi prach ze sopky na Kurilských ostrovech, který se větrnými poryvy neustále rozmělňuje vysoko v atmosféře nad severní zemskou polokoulí,“ napsal Horálek na webu České astronomické společnosti.

Prach pochází konkrétně ze sopky Raikoke na Kurilských ostrovech, která leží v neobydlené oblasti Ochotského moře, přibližně 950 kilometrů východně od ruského pobřeží. Měří asi 2,5 kilometru na šířku a sahá zhruba 550 metrů nad úroveň moře.

Od června miliony tun sopečného popela

„Silnou sérii erupcí, které vyvrcholily 22. června 2019 ve čtyři hodiny tamního času, se do vzduchu dostalo několik milionů tun sopečného popela včetně oxidu síry. Sopečný oblak se díky opravdu velkému uvolnění energie doslova dosápal do výšky nad 17 kilometrů nad zemí a začal putovat východním až severovýchodním směrem,” vysvětlil Horálek.

Výrazné karmínové krepuskulární paprsky 26. července 2019 nad Bukovany u Olomouce způsobené výskytem prachu ze sopky Raikoke

Foto: Pavla Válová

O rozptyl prachu se pak podle odborníka větrné poryvy ve vrchní troposféře a stratosféře, kde se prach rozkládá doposud.

Barevné soumraky od té doby fotografují a obdivují lidé po celém světe. Výbuch samotné sopky se podařilo zaznamenat z paluby Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Erupce sopky Raikoke zachycená 22. června 2019 z paluby ISS

Foto: ISS/NASA

Během léta se odehrály i další sopečné erupce, zejména na jižní polokouli u sopky Ulawn na Papui-Nové Guinei. „Její prach poslední týdny ovlivňuje odstíny soumraků v rovníkových a jižních oblastech naší planety,“ dodal astrofotograf.

Tato sopečná činnost na Zemi není nijak výjimečná, nyní však budí pozornost kvůli atraktivně zbarvenému nebi. „Za posledních 11 let jsme i nad Českem pozorovali hned několik podobných případů,“ poznamenal Horálek.

Možné ohrožení letecké dopravy

Ne vždy je ale vulkanický prach romantickou záležitostí, popel může poškodit motory letadel a čas od času citelně omezuje leteckou dopravu.

Z poslední dobu byl nejničivější výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull v roce 2010, který paralyzoval leteckou dopravu nad polovinou evropského kontinentu. Postiženo bylo na 100 000 letů a škody dosáhly téměř pěti miliard dolarů.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků