Hlavní obsah

Význam střel z hradu Rokštejn ověřil experiment archeologů

Nastřižené kované střely do kuší, nalezené na hradě Rokštejn na Jihlavsku, byly funkční. Dokázaly obránce zranit stejně nebo víc než běžné středověké střely, při nárazu do tvrdých povrchů se ale lámaly či ohýbaly. Obránci hradu je tak nemohli vystřelit zpět na útočníky, což mohlo přispět k zániku hradu v roce 1467.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Originální hroty nastřižených kovaných střely do kuší (vlevo a vpravo) a jejich kopie (uprostřed) v Panské Lhotě na Jihlavsku, kde odborníci hroty testovali. Archeologové střely nalezli na hradě Rokštejn.

Článek

Experiment, který archeologové se střelami dělali na svém pracovišti v Panské Lhotě, trval několik hodin. Vystřelili při něm desítky střel, řekla Jana Mazáčková z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.

Nejde o náhodně zlomený kus kovu

Archeologové našli střely v zánikovém horizontu, tedy ve vrstvě, která uchovala důkazy poslední bitvy o hrad.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Odborníci testovali v Panské Lhotě na Jihlavsku přesné repliky (na snímku) nastřižených kovaných střel do kuší, jejichž originály archeologové nalezli na hradě Rokštejn.

Teprve konzervátorské práce odhalily, že nejde o náhodně zlomený kus kovu. Bylo zřejmé, že bez vady ukovaná střela byla znovu nahřátá a nastřižená, aby tělo a špičku střely držel u sebe jen milimetrový spoj.

Experiment měl ověřit smysl takových střel. V sutinách hradu jich archeologové našli jedenáct a nechali si pro účely experimentu vyrobit jejich repliky.

Na pokusu se podílel také David Matejov, který vyrábí a střílí ze středověkých kuší, a Miloslav Lasky Križan, který se živí výrobou hrotů. Oba jsou k závěrům archeologů spíš skeptičtí a nastřižené střely pokládají za kovářský polotovar.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Výrobce středověkých kuší David Matejov se podílel na testování nastřižených kovaných střel do kuší.

„Na druhou stranu to zase nevypovídá o tom, proč se to dostalo do zánikového horizontu. Jistě byly použité, jinak by tam nebyly. Je to zajímavé, nikdy jsem se s ničím podobným nesetkal,“ přiznal Križan.

Hrad asi zlikvidovali Jihlavané

Za zánikem hradu zřejmě stojí město Jihlava, důvodem útoku mohly být náboženské spory. Dřív se předpokládalo, že hrad byl zničený v první, nikoli druhé polovině 15. století, což poslední výzkumy vyvrátily.

Foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Na snímku střely zapíchnuté v balistickém gelu, který při testu simuloval lidské tělo.

Rokštejn je jednou ze tří studijních lokalit Masarykovy univerzity a také nejprobádanějším hradem ve střední Evropě. Jeho profesionální průzkum začal v roce 1981. Tehdy měla v údolí vzniknout nádrž a hrad měl zmizet pod zásobami pitné vody.

U Rokštejna na Jihlavsku ožil středověk. Pracují zde brněnští studenti

Věda a školy

Z plánů sešlo, ale průzkum pokračoval. Pracuje se zde nejen v terénu, ale i s dobovými prameny. Zkoumají celé panství, jeho vznik, systém, který hrad dokázal uživit, i strukturu osídlení.

Foto: Profimedia.cz

Zřícenina hradu Rokštejn

Hrad postavili na konci 13. století zřejmě Rutenštejni původem z Ruska. Financovali ho díky těžbě. V polovině 14. století hrad zkonfiskoval moravský markrabě. Později byl v majetku Valdštejnů.

Nyní ho vlastní město Brtnice, které také v minulosti investovalo do jeho opravy. Jeho letní provoz zajišťuje obecně prospěšná společnost Život památkám.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám