Hlavní obsah

Poklad z doby bronzové objevený u Náchoda se představí veřejnosti

Právo, Vladislav Prouza

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Náchod

Zlatý poklad objevený nedávno u Náchoda zůstane v tamním Muzeu Náchodska. Jde o jeden z nejvýznamnějších objevů v historii náchodského muzejnictví. Poklad obsahuje asi čtvrt kilogramu 20karátového zlata z mladší doby bronzové stočené do devíti spirál. Muzeum ho představí veřejnosti ve svých prostorách 19. října v rámci Mezinárodních dnů archeologie.

Foto: Muzeum Náchodska

Zlatý poklad představuje jeden z nejvýznamnějších objevů náchodského muzea.

Článek

„Potom půjde do trezoru. Praxe z šedesátých let minulého století, kdy významné objevy končily u nadregionálních institucí, pominuly. Nálezy dnes zůstávají v místě, odkud pocházejí,“ ubezpečuje zástupce ředitele náchodského muzea Jan Tůma.

Poklad našel muž při venčení psa v užším okruhu Náchoda, ale přesné místo muzejníci tají. „Může dostat nálezné odpovídající plné hodnotě drahého kovu. Výši určí královéhradecký krajský úřad,“ přiblížil náchodský archeolog Jan Košťál.

Zlaté pravěké spirály se poprvé na Náchodsku našly v roce 1872 v Králově Lhotě. Muzeu se tehdy podařilo zachránit zlomek odkrytého zlata. Nejblíže náchodskému pokladu jsou tzv. hradecké osmičky nalezené v 19. století při bourání hradeb v Hradci Králové. „Zlaté osmičky s ryzostí okolo 22 karátů byly objeveny také v Černilově. Ani nevím, kde skončily, jestli v Národním muzeu nebo jinde,“ podotkl Košťál.

Oběť božstvu

Naposledy, zhruba před dvanácti lety, se pravěké zlaté spirály našly na Mladoboleslavsku, na podobném místě jako na Náchodsku – na východní hraně svahu nad prameništěm potoka. Náchodský zlatý poklad neležel přes tři tisíciletí při žádné z tehdejších obchodních stezek ani v širokém okolí pravěkého sídliště. „Domníváme se, že šlo o oběť slunečnímu božstvu. Také si ho tam mohl někdo schovat,“ míní Košťál.

Zlato v době 1300 až 1000 let před Kristem sloužilo pravěkým lidem v časech směnného obchodu nejspíš jako doplňkový hodnotový ekvivalent. Zlaté šperky tehdejší osídlenci české kotliny neznali. „Ceněné jako dnes zlato nebylo, ale běžný kov to nebyl. Nejspíš bylo součástí obchodního artiklu. Nevíme, jakou mělo hodnotu a co bylo možné za dané množství zlata pořídit,“ poznamenal Košťál.

Nedaleko Králík našli zlatý poklad, mince zřejmě někdo zahrabal ve spěchu

Domácí

Spirály mohly představovat polotovar, v němž se zlato skladovalo, jako dnes zlaté cihly. „Tomu, že měly danou hodnotu, nasvědčuje, že sedm spirál má totožnou hmotnost. Spirály jsou na obou koncích spojené očky, což mělo dosvědčovat jejich váhovou celistvost. Aby se poznalo, kdyby si někdo kus zlata odštípl. Zlaté drátky jsou vyrobeny z tenké fólie svinuté do roličky a následně do podoby spirály,“ podotkl archeolog.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám