Hlavní obsah
U člověka jako jediného z primátů lze jednoznačně definovat brada. Souvisí to především se změnami v evolučním vývoji. Specificky pak obdobím, kdy se lidé naučili zpracovávat potravu. Foto: Profimedia.cz

Vývoj brady u lidí nesouvisí se sexualitou, ale s jídlem, vyzkoumali vědci

Odborníky po celém světě již dlouhé roky zaměstnává otázka, jak je to s vývojem brady u člověka, který ji má jako jediný z primátů. Dřívější teorie zabývající se náhodným vývojem nebo spojitostí se sexualitou byla nahrazena novou. Za vším prý stojí snadnější zpracování stravy a její konzumace.

U člověka jako jediného z primátů lze jednoznačně definovat brada. Souvisí to především se změnami v evolučním vývoji. Specificky pak obdobím, kdy se lidé naučili zpracovávat potravu. Foto: Profimedia.cz
Vývoj brady u lidí nesouvisí se sexualitou, ale s jídlem, vyzkoumali vědci

K vývoji brady u člověka začalo docházet zhruba před dvěma milióny let. Zhruba v té době dostála inteligence tehdejších lidí nárůstu, což vedlo k schopnosti začít tepelně zpracovávat jídlo.

S postupným změkčováním konzumované potravy docházelo k pozvolnému zmenšování zubů, a především ke snižování čelisti, jejíž nejnižší část bude později označována jako brada, uvedl server Daily Mail.

Odborníci tak vyvracejí mnohá fakta tvrdící, že brada se postupem času vytvořila z jakéhosi nepotřebného přívěsku pod čelistí, ale také myšlenky, že šlo o evoluční vývoj související se sexualitou a schopností přitahovat opačné pohlaví.

Náhodnost není z vědeckého hlediska možná 

Autor tvrzení James Pampush z Floridské univerzity, jehož zjištění bylo uveřejněno v časopise Journal of Human Evolution, tvrdí, že obyčejná náhodnost vývoje brady u člověka nebyla nikdy příliš reálná.

Dokládá to zjištěním, že k jejímu vývoji došlo 77krát rychleji než u jiných genetických změn. Náhodnost je podle něj tak téměř nepravděpodobná.

„Můj odhad je, že k razantním změnám ve vývoji tělesných partií člověka došlo asi před dvěma milióny let. Tehdy byl zaznamenán znatelnější rozvin velikosti mozku člověka,” uvedl profesor Pampush.

„Také jsem toho názoru, že změny, které ve výsledku vedly k vývoji brady, jsou přímo spojeny s naukou tepelně zpracovávat potravu. Zdlouhavé žvýkání syrového masa a rostlin tak již nebylo tolik časté a především potřebné,” dodal.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků