Výuka na dálku? Třetina žáků cítila, že se nestíhá učit

Vyplynulo to z výzkumu společnosti PAQ Research a projektu Kalibro, šetření se k 23. červnu zúčastnilo 1401 žáků základních škol a jejich rodičů. Nyní o tom informoval zakladatel PAQ Research, sociolog Daniel Prokop.

Podle průzkumu pracovaly asi dvě pětiny žáků při výuce na dálku na počítači, který sdíleli s rodiči či spolužáky nebo ho měli zapůjčený ze školy. Problémy s technikou měly nižší sociální vrstvy, ale také děti na prvním stupni, které na začátku ještě neměly potřebné vybavení, uvedli autoři výzkumu.

Asi 61 procent žáků se podle něj chtělo při výuce na dálku sice hodně naučit, ale ve srovnání s prezenční výukou byla zároveň u 41 procent motivace k učení menší. Přibližně polovina se těšila na hodiny na dálku méně než ve škole.

Desetina dotázaných měla pocit, že se určitě nezvládá naučit, co se probíralo. Dalších 26 procent uvedlo, že spíše nestíhalo. S rychlostí výuky nemělo potíže 61 procent školáků. U žáků na druhém stupni základních škol poklesla motivace k učení více než na prvním stupni.

Průzkum v té souvislosti rovněž ukázal, že zhruba dvě pětiny rodičů by pro své dítě uvítaly nějakou formu doučování ve škole. Tento názor vyjádřili zejména lidé z nižších sociálních vrstev.

„Není tedy pravda, že by jim na vzdělávání dětí málo záleželo a že by nechtěli využívat podpůrné programy,” domnívají se autoři výzkumu.

Cílovou skupinu pro doučování podle nich tvoří asi pětina žáků. Jde o děti, které cítily zaostávání při výuce na dálku a jejichž rodiče by zároveň uvítali doučování. Jsou mezi nimi mimo jiné i žáci s odlišným mateřským jazykem či horším technickým vybavením.

Kolem poloviny rodičů by souhlasilo s podporou vzdělávání dětí prostřednictvím volnočasových sportovních či kulturních aktivit.

Každý sedmý rodič by uvítal, kdyby žáci měli k dispozici školního psychologa. Tato opatření by si přáli víc lidé, jejichž děti se cítily na dálku přetížené a kterým se zhoršily vztahy s vrstevníky či v rodině.

Letní kempy zdarma by pro dítě rádo využilo asi 18 procent rodičů. Odpovídali tak především matky a otcové s nižšími příjmy či samoživitelé, pro které může být financování akcí problém.

Letní doučovací kempy chce podpořit svými dotacemi ministerstvo školství. Má na ně k dispozici 270 milionů korun, kempů by se tak podle úřadu mohlo zdarma zúčastnit až 100 tisíc dětí. Cílem má být nejen dohnání znalostí, ale zejména podpora duševního zdraví.

Na podzim chce dát ministerstvo na doučování asi 250 milionů Kč, od ledna 2022 do konce školního roku 2022/2023 by na to měly navázat tři miliardy korun z Národního plánu obnovy.

Ztrátu motivace žáků, více stresu u nich i učitelů, stejně tak místy rovněž přetížení rodičů ukázaly i jiné obdobně zaměřené průzkumy.