Hlavní obsah
Dobrý lektor se drží v pozadí v roli odborného a kvalifikovaného průvodce. Foto: The Cambridge Centre

Výuka cizího jazyka odchodem ze třídy nekončí

Ovládat alespoň jeden cizí jazyk je dnes pro většinu lidí takřka nezbytné. Ne pro všechny je ale studium jazyků snadné. Každý potřebuje něco jiného, aby pro něj výuka byla přínosná. Důležitý je proto pečlivý výběr kurzu i školy, rovněž znalost osvědčených postupů, které pomáhají při samostudiu.

Dobrý lektor se drží v pozadí v roli odborného a kvalifikovaného průvodce. Foto: The Cambridge Centre
Výuka cizího jazyka odchodem ze třídy nekončí

Obecné rady společně s konkrétními příklady, jak se učit jazyk a získat co nejvíce ze svého kurzu, představují Novinky ve spolupráci s Danou Štefkovou a Monikou Hrdinovou, metodičkami Jazykové školy The Cambridge Centre.

Studium jazyků má pozitivní vliv na život. Rozšiřuje uplatnění na trhu práce i v dalších oblastech života, tím pádem i zvyšuje sebevědomí. Má dokonce zřejmě i příznivý vliv na lidské zdraví: průzkumy ukazují, že studium i znalost cizího jazyka kupříkladu oddalují stárnutí mozku a nástup nemocí typu Alzheimer až o pět let.

Dana Štefková používá angličtinu denně nejen v práci, ale i doma. S manželem si vyhledávají odborné články a výzkumy, účastní se seminářů s mezinárodními odborníky, dívají se na filmy a seriály v původním znění, objednávají si dovolenou i nákupy na mezinárodních serverech, sledují zprávy světových agentur nebo čtou nově vydané knihy v originále.

„Nic z toho by bez angličtiny nebylo možné a náš přístup k informacím by byl mnohem omezenější,“ řekla Novinkám.

Dana Štefková

Foto: CC škola jazyků

Kdo se chce učit jazyk, může se mu hodit několik praktických doporučení.

Záleží na času i penězích

Nejdříve by si měl student rozmyslet, kolik času a peněz chce do studia investovat, čeho potřebuje dosáhnout a jak rychle. Jestli se např. chce připravit na mezinárodní zkoušku, jestli potřebuje cizí jazyk v práci a na co, nebo jestli ho využívá pouze soukromě a jak často.

Podle toho si může vybrat vhodnou školu či lektora. Je nezbytné nechat si poradit, nakolik jsou představy reálné a jakým způsobem bude nejlepší ke studiu přistoupit.

Jak poznat dobrou školu

Při výběru by zájemce rozhodně měly povzbudit pozitivní reference od jiných studentů a dlouhodobé úspěšné fungování na trhu.

K dalším výhodám patří prokazatelně kvalifikovaní lektoři, schopnost reagovat na zpětnou vazbu od studentů a hlavně jednotná a jasně vymezená metodika, která napoví, jakým způsobem bude kurz veden.

Kvalitní školy nabízejí provedení analýzy studentových požadavků před zařazením do kurzu, tj. validní zjištění jeho vstupní úrovně znalostí, zohlednění věku a hlavních cílů, které ve výuce má.

Toto jsou základní faktory, které je třeba ze strany školy vzít v úvahu, než sestaví funkční skupinu studentů tak, aby mohl kurz dlouhodobě fungovat a byl přínosný.

Menší skupiny studentů obvykle u kurzů zajišťují větší efektivitu.

Foto: The Cambridge Centre

Naopak velmi nízká cena by měla potenciální studenty spíše varovat. Obvykle totiž znamená využívání levnějších, tedy méně kvalifikovaných nebo zkušených lektorů.

S tím souvisí i nedostatečné či mylné poradenství, diagnostika potřeb a vstupní jazykové úrovně studentů, neschopnost nebo nezájem reagovat na jejich požadavky či připomínky. Rovněž chybí jasně čitelná metodika a studijní plány.

„Pokud škola toto neposkytuje, vše pak záleží na tom, jakého lektora vyfasujete, tudíž vlastně kupujete zajíce v pytli a nemáte se o co opřít v případě, že se způsobem vedení kurzu nesouhlasíte. Jinými slovy, koupíte si kurz s nulovou garancí jakéhokoli tempa, metodiky či obsahu a nemáte jak vymáhat splnění nebo zohlednění svých potřeb,“ vysvětluje Dana Štefková.

Jak poznat dobrý kurz?
Výhody:
Menší skupina o max. 8 lidech.
Jasný plán a cíle kurzu, které vychází z potřeb a možností účastníků.
Dobře fungující skupina na stejné jazykové úrovni.
Nevýhody:
Příliš velká skupina (nad 8 lidí) – snižuje efektivitu.
Příliš velké rozpětí jazykových úrovní studentů. Takový kurz sice odučit lze, ale není moc efektivní a vyžaduje větší dávku trpělivosti z obou stran.
Kurz s předem daným pevným obsahem, který na rozdíl od studijního plánu nezohledňuje skutečné potřeby účastníků, tempo a výukové styly. Nevede tedy ke splnění individuálních cílů, protože se přizpůsobuje student kurzu a ne kurz studentovi.
Jak poznám dobrého lektora?
Dobrý lektor:
Udělá vše, aby účastníkům pomohl dosáhnout jejich cílů, protože mu na jejich pokroku záleží.
Drží se v pozadí v roli odborného a kvalifikovaného průvodce, hodinu a výstupy z ní strukturuje, ale nechává studenty tvořit samotný obsah kurzu a dává jim systematickou a důslednou zpětnou vazbu.
Vede lidi k tomu, aby se stali samostatnými studenty cizích jazyků a zvládali pravidelné a přínosné samostudium.
Umí provést diagnostiku vaší úrovně a učebních stylů a přizpůsobit jim výuku.
Špatný lektor:
Nechce nebo neumí motivovat k samostudiu a adekvátně rychlému pokroku. Chodí hodiny pouze odučit.
Není schopen či ochoten volit správné postupy tak, aby vyhověl učebním stylům účastníků kurzu.
Nedává důraz na studijní dovednosti studentů a nezapojuje je do výuky. Hodiny staví na sobě. Konverzace a interakce tak není přirozená, zajímavá ani přínosná.
Považuje plnou odbornou kvalifikaci a dlouhodobé profesní vzdělávání za podřadné, protože věří, že ví všechno nejlépe sám.

Samostudium je důležité

Pokud student investuje velmi mnoho času do intenzivního kurzu, lze se naučit jazyk i bez domácí přípravy.

Ovšem samostudium je jednoznačně efektivní způsob, jak se naučit jazyk rychleji. Nejvíce pomáhá pravidelný kontakt s cílovým cizím jazykem, a to v jakékoli podobě – konverzace, četba, sledování filmů, poslech rádia, internet atd.

Za normálních okolností je ale samostudium velmi žádoucí součástí studia. Je důležité, aby studenty bavilo a bylo pro ně přínosné. Aby úkoly byly smysluplné a posouvaly výuku dál.

Foto: The Cambridge Centre

V každém studiu je třeba respektovat tzv. paměťové cykly - nové dovednosti je dobré v určitých intervalech opakovat, aby se snáze zafixovaly do dlouhodobé paměti. Proto nemůže stačit výuka jednou týdně ve večerním kurzu.

Hlavně individuálně

Jak dodává Dana Štefková, v prvé řadě je nutné vyjít z toho, co bylo konkrétnímu člověku dáno do vínku. Univerzálně platná je nutnost pravidelného samostudia a kontaktu s cílovým jazykem.

Někomu navíc bude vyhovovat mít vše přehledně v tabulkách, znát definice, vzorce a pravidla, a pak podle nich dosazovat a tvořit věty. Pro jiného bude takový postup zcela neefektivní a bude lépe fungovat, když s ním lektor konverzuje a student si bude dané vzorce a pravidla vytvářet v mozku sám.

Dále záleží, jaký typ paměti kdo má (například vizuální nebo sluchovou), jaká je životní zkušenost daného jedince, znalost jiných jazyků, intenzita kontaktu s vyučovaným jazykem, jakým způsobem a jak rychle si věci ukládá do dlouhodobé paměti atd.

Konkrétní tipy

Chce-li někdo udělat velký pokrok v krátké době, musí pravděpodobně počítat s větší investicí finanční a zcela určitě časovou. Vhodnější budou kurzy individuální nebo ve dvojici.

Pokud student s učením nespěchá, má možnost si rozložit kurzy do několika let a pojmout vše relativně rekreačně, např. ve veřejném skupinovém kurzu. Ani na domácí přípravu nebude až tak velký tlak.

Faktorů, které rozhodují a do učebního procesu vstupují, je opravdu hodně. Na toto téma samozřejmě probíhají neustálé rozsáhlé výzkumy, které následně ovlivňují tvorbu učebních materiálů tak, aby výuka a samostudium byly co nejefektivnější.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků