Hlavní obsah

Na rozdíl od jiných kytovců velryba grónská disponuje čichovým ústrojím, jež jí umožňuje zachycovat pachy v ovzduší. Na překvapivou skutečnost narazil mezinárodní tým vědců při výzkumu velikosti mozku této velryby (Balaena mysticetus). Podle nich jí tato schopnost zřejmě pomáhá vystopovat plankton, jímž se živí, napsal španělský list El Mundo.

Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu

Doposud se vědci domnívali, že velryby a delfíni tuto schopnost postrádají. Avšak v časopise Marine Mammal Science badatelé z USA a Japonska upozorňují, že velryba grónská vycítí hejna krilu (drobouncí korýši), jenž je její hlavní potravou. Mění to i názor na způsob, jakým svou kořist vyhledává.

Při výzkumu mozku této velryby si profesor z Ohia Hans Thewissen všiml, že obsahuje i čichový trakt, jenž u jiných savců spojuje mozek s nosem. "Bylo to velké překvapení," přiznal profesor.

Kromě toho většina druhů kytovců, jež byly až dosud zkoumány, tedy téměř všechny ozubené velryby (delfíni, vorvani či kosatky), postrádají "anatomický hardware" pro čich. Z toho se také vyvozovalo, že žádná velryba nemá čichový smysl.

Ovšem velryba grónská na rozdíl od většiny ostatních velryb má oddělené nosní dírky; a i to prý napovídá, že je schopná vnímat pach ve vzduchu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků