Hlavní obsah
Vědci v brněnských laboratořích zkoumají paměťové stopy buněk u lidí, kteří prodělali nemoc covid-19. Foto: FNUSA-ICRC

Vědci v Brně zkoumají, jak se buňky brání covidu

Jak dlouho a jak intenzivně si buňky lidského těla pamatují zasažení organismu nemocí covid-19? Jak tyto informace poslouží pro další tvorbu imunitního systému?

Vědci v brněnských laboratořích zkoumají paměťové stopy buněk u lidí, kteří prodělali nemoc covid-19. Foto: FNUSA-ICRC
Vědci v Brně zkoumají, jak se buňky brání covidu

Na tyto a řadu dalších otázek spojených s útokem zákeřného koronaviru hledají odpovědi vědci v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Pro výzkum buněčné imunity využívají spolupráci s 84 dobrovolníky, z nichž 47 nemoc prodělalo. Krevní vzorky ostatních, tedy virem nezasažených, využili vědci k prokázání, že tito lidé mají neměřitelnou hladinu imunity proti koronaviru. Toto zjištění pomáhá jasně prokázat, kdo se s onemocněním covid-19 potkal a kdo nikoliv.

„Zjišťovali jsme, zda jsou mezi vzorky nakaženými virovými proteiny paměťové buňky, které si tělo vytvoří výhradně po styku s onemocněním. Tyto buňky pak ve zkumavce při styku s kousky viru reagují. Díky tomu změříme, kolik takových buněk člověk má,“ uvedla Irena Koutná, vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC.

Jak doplnila, při zkoumání se dosud zjistilo, že variabilita paměťové stopy mezi lidmi, kteří nemoc prodělali, je velice široká. „Jsou jedinci se slabou a silnou stopou. Velice důležité bude vědět, jak se počty buněk budou lišit za zhruba pět až šest měsíců. Nyní tedy budeme sledovat dynamiku úbytku počtu těchto buněk v čase. Data nám pak dají odpověď na otázky, zda u pacientů, kteří nemoc prodělali, nemůže přijít třeba do půl roku znovu,“ vysvětlila Koutná.

Na podzim tak proběhne druhá fáze projektu, kdy budou dárci znovu pozváni k odběru krve, aby mohli experiment zopakovat. „Tím bychom získali informaci o vývoji imunitního systému po určité době od infekce. A také bychom zjistili, zda je imunitní systém schopen reagovat na SARS COV2 se stejnou intenzitou, nebo se spektrum imunitních buněk změnilo,“ uvedla Irena Koutná.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků