Článek
Na tyto a řadu dalších otázek spojených s útokem zákeřného koronaviru hledají odpovědi vědci v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).
Pro výzkum buněčné imunity využívají spolupráci s 84 dobrovolníky, z nichž 47 nemoc prodělalo. Krevní vzorky ostatních, tedy virem nezasažených, využili vědci k prokázání, že tito lidé mají neměřitelnou hladinu imunity proti koronaviru. Toto zjištění pomáhá jasně prokázat, kdo se s onemocněním covid-19 potkal a kdo nikoliv.
Počet aktuálně nakažených se blíží dubnovým maximům
„Zjišťovali jsme, zda jsou mezi vzorky nakaženými virovými proteiny paměťové buňky, které si tělo vytvoří výhradně po styku s onemocněním. Tyto buňky pak ve zkumavce při styku s kousky viru reagují. Díky tomu změříme, kolik takových buněk člověk má,“ uvedla Irena Koutná, vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC.
Jak doplnila, při zkoumání se dosud zjistilo, že variabilita paměťové stopy mezi lidmi, kteří nemoc prodělali, je velice široká. „Jsou jedinci se slabou a silnou stopou. Velice důležité bude vědět, jak se počty buněk budou lišit za zhruba pět až šest měsíců. Nyní tedy budeme sledovat dynamiku úbytku počtu těchto buněk v čase. Data nám pak dají odpověď na otázky, zda u pacientů, kteří nemoc prodělali, nemůže přijít třeba do půl roku znovu,“ vysvětlila Koutná.
Na podzim tak proběhne druhá fáze projektu, kdy budou dárci znovu pozváni k odběru krve, aby mohli experiment zopakovat. „Tím bychom získali informaci o vývoji imunitního systému po určité době od infekce. A také bychom zjistili, zda je imunitní systém schopen reagovat na SARS COV2 se stejnou intenzitou, nebo se spektrum imunitních buněk změnilo,“ uvedla Irena Koutná.