Článek
Zjednodušeně řečeno funguje vše tak, že obojky snímají životní funkce býčků. Data se přes anténu přenášejí do počítače a zobrazují se u každého zvířete jako křivka v grafu. Pokud je něco v nepořádku, vychýlení křivky je výrazné. Signalizuje, že je nutná pomoc chovatele.
„Ten už ve stádu hledá díky obojku konkrétní zvíře. Může jej izolovat. Někdy jde o krátkodobé zvýšení teploty nebo jiný lehký problém. Chovatel v první fázi nasadí levné vitaminy. Většinou se zvířeti brzy uleví. Ani není nutné volat veterináře,“ řekl Právu Daniel Falta z Mendelovy univerzity, který se využitím obojků u býčků zabývá.
Mendelova univerzita nechala postavit kravín 21. století
Bez obojků je situace mnohem náročnější. Chovatel nejprve zaregistruje zvíře, které se straní stáda a je malátné. V první fázi čeká, zda se stav nezlepší a většinou zmešká chvíli, kdy lze celý problém vyřešit jen s pomocí vitaminů. Při propuknutí nemoci je pak nutné volat veterináře a prohlédnout celé stádo v daném boxu či výběhu. To vše stojí peníze.
Obojek přijde na zhruba 2500 korun. Telata jej potřebují jen v prvních měsících života, kdy se mění jejich jídelníček, dospívají a jsou tedy náchylná na nemoci. Obojek lze sundat, když dosáhnou váhy okolo 250 kilogramů, tedy ve čtvrtém až pátém měsíci života. Déle, s ohledem na bezpečnost chovatele, již býci mít ani obojek nemohou. Na jatka jsou odváženi při dosažení tělesné hmotnosti 600 až 800 kilogramů, tedy zhruba ve věku 1,5 roku.
Jako jediný v Česku chová soukromě vzácné bílé jeleny. Splnil si tak dětský sen
Velké úspory za veterináře
Obojky se zatím využívaly u dojnic. „Důvodem je to, že chovatelé vědí, že za litr mléka mají devět korun. Vidí okamžitý efekt a jsou ochotni do obojků pro dojnice investovat. U býků tento okamžitý efekt není. Nicméně se šetří za veterináře a léky. Náš výzkum je sice v počátcích, ale již jasně ukazuje, že úspory mohou být obrovské. Budeme proto muset naše chovatele přesvědčit, aby obojky kupovali i mladým býčkům,“ dodal Falta.