Článek
Zjednodušeně řečeno funguje vše tak, že obojky snímají životní funkce býčků. Data se přes anténu přenášejí do počítače a zobrazují se u každého zvířete jako křivka v grafu. Pokud je něco v nepořádku, vychýlení křivky je výrazné. Signalizuje, že je nutná pomoc chovatele.
„Ten už ve stádu hledá díky obojku konkrétní zvíře. Může jej izolovat. Někdy jde o krátkodobé zvýšení teploty nebo jiný lehký problém. Chovatel v první fázi nasadí levné vitaminy. Většinou se zvířeti brzy uleví. Ani není nutné volat veterináře,“ řekl Právu Daniel Falta z Mendelovy univerzity, který se využitím obojků u býčků zabývá.
Bez obojků je situace mnohem náročnější. Chovatel nejprve zaregistruje zvíře, které se straní stáda a je malátné. V první fázi čeká, zda se stav nezlepší a většinou zmešká chvíli, kdy lze celý problém vyřešit jen s pomocí vitaminů. Při propuknutí nemoci je pak nutné volat veterináře a prohlédnout celé stádo v daném boxu či výběhu. To vše stojí peníze.
Obojek přijde na zhruba 2500 korun. Telata jej potřebují jen v prvních měsících života, kdy se mění jejich jídelníček, dospívají a jsou tedy náchylná na nemoci. Obojek lze sundat, když dosáhnou váhy okolo 250 kilogramů, tedy ve čtvrtém až pátém měsíci života. Déle, s ohledem na bezpečnost chovatele, již býci mít ani obojek nemohou. Na jatka jsou odváženi při dosažení tělesné hmotnosti 600 až 800 kilogramů, tedy zhruba ve věku 1,5 roku.
Velké úspory za veterináře
Obojky se zatím využívaly u dojnic. „Důvodem je to, že chovatelé vědí, že za litr mléka mají devět korun. Vidí okamžitý efekt a jsou ochotni do obojků pro dojnice investovat. U býků tento okamžitý efekt není. Nicméně se šetří za veterináře a léky. Náš výzkum je sice v počátcích, ale již jasně ukazuje, že úspory mohou být obrovské. Budeme proto muset naše chovatele přesvědčit, aby obojky kupovali i mladým býčkům,“ dodal Falta.