Hlavní obsah
Včely vytvářejí specifickým pohybem křídel vlnky, které je posouvají kupředu. Foto: Profimedia.cz

Včelí trik, jak přežít pád do vody: vytvoří si vlnku a surfují

Na záchranu má jen pět minut, jinak zmizí jednou provždy pod vodní hladinou. Řeč není o dodnes nepřekonaném eskamotérovi Ehrichu Weisseovi, vystupujícím pod uměleckým jménem Houdini a unikajícím před zraky stovek udivených diváků na svobodu i poté, co ho hodili spoutaného v bedně do vody. Tonoucímu, jenž nemá možnost se chytit pověstného stébla, je dobře známý užitečný a současně užitkový živočich – včela medonosná.

Včely vytvářejí specifickým pohybem křídel vlnky, které je posouvají kupředu. Foto: Profimedia.cz
Včelí trik, jak přežít pád do vody: vytvoří si vlnku a surfují

Zejména za horkých letních dnů přilétají včely k vodním plochám, aby se napily. Jestliže spadnou do nádrže, už nedokážou vzlétnout a během několika minut je gravitace nemilosrdně stáhne ke dnu.

Na skutečnost, že si příroda umí poradit, přišel americký vědec Chris Roh náhodou. V komplexu Kalifornské technické univerzity v Pasadeně si všiml včely, jež uvázla na hladině tamějšího rybníčku.

Postřehl tak, že hmyz vytváří máváním křídly drobné vlnky. Šlo o zoufalý pokus, nebo promyšlené chování zvířete? Protože se na katedře letectví a kosmonautiky zabývá biomechanikou, urychleně včelu z nádrže vytáhl, takže se stala nedobrovolným účastníkem laboratorního pokusu.

Roh přemluvil kolegu Mortezu Ghariba a u celkem 33 včel zkoumali, co se stane, když se hmyz octne na vodní hladině laboratorní misky. Bití křídly včel podrobně zaznamenávaly videokamery se zpomaleným pohybem.

Nečekané zjištění obou techniků publikoval vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Jako pobřežní hlídka

Ukázalo se, že včely, místo aby křídly jednoduše plácaly, je ve vodě natáčejí tak, že při pohybu dolů se co nejvíce dotýkají vody, zatímco při jejich zvedání je smáčejí co nejméně. Horní část křídel tak zůstává suchá. A výsledek? V blízkosti včely vznikají vlnky, zatímco hladina před ní zůstává klidná.

Křídly vyvolané pohyby vody unášejí medonosný hmyz do bezpečí. Videozáznamy prokázaly, že se včely takto dokážou posouvat o plné tři délky svého těla za vteřinu. „Při snaze se co nejdříve dostat na pevnou zem vlastně po vodní hladině surfují,“ shrnuje Roh.

Jako všechno má i propracovaný způsob posouvání se včel po hladině jisté omezení. „Usilovný pohyb křídly ve vodě spotřebovává velké množství energie a bývá mnohem náročnější než let vzduchem. Asi po pěti minutách se příslušné svaly unaví a včela se pomalu utopí,“ připomíná Gharib.

V malých vodních plochách stačí zmiňovaný čas k tomu, aby se včely dostaly na souš, kde se chvilku suší, a potom mohou pokračovat v letu.

 Křídla jsou výjimečná

Včela dokáže nejen letět dopředu, ale i stát ve vzduchu na místě.

Moderní záznamová technika prokázala, že včela mávne křídly do krátkého oblouku asi 230x za sekundu.

Háčky, vyrůstající na předním okraji zadního včelího křídla, zapadají při letu do žlábku na zadním okraji předního křídla.

Obě křídla kmitají tudíž společně.

Po skončení letu se háčky posunutím předního křídla přes zadní zase samy odpojí.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků