Hlavní obsah
Kosmonaut Valerij Bykovskij (1934–2019) Foto: ČTK/AP

Valerij Bykovskij, jeden z prvních kosmonautů sovětské éry, zemřel

Valerij Bykovskij, sovětský kosmonaut z prvního „gagarinovského“ oddílu, zemřel ve středu ve věku 84 let. Informovala o tom ruská kosmická agentura Roskosmos s tím, že se vydal do vesmíru třikrát a celkem na oběžné dráze strávil tři týdny. Bykovskij skonal ve výroční den úmrtí svého kolegy, prvního člověka v kosmu Jurije Gagarina, připomněl Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

Kosmonaut Valerij Bykovskij (1934–2019) Foto: ČTK/AP
Valerij Bykovskij, jeden z prvních kosmonautů sovětské éry, zemřel

Když bylo dne 7. března 1960 rozkazem velitele vzdušných sil Sovětského svazu oficiálně zřízeno výcvikové středisko budoucích sovětských kosmonautů, bylo mezi dvacítkou mladých mužů, kteří se zde začali připravovat na cestu do vesmíru, i jméno tehdy 25letého stíhacího pilota, nadporučíka Valerije Fjodoroviče Bykovského.

Bykovskij absolvoval nejdelší sólový kosmický let.
Milan Halousek

„Z dvacetičlenného oddílu, který je podle nejslavnějšího člena označován jako Gagarinovský, se do vesmíru dostalo 12 mužů, Bykovskij byl z nich pátý. Ten úplně nejmladší, 24letý Valentin Bondarenko, tragicky zahynul ještě během výcviku, další tři odešli ze zdravotních důvodů a jeden pro nezvládnutí náročné přípravy. Zbývající tři byli vyloučeni z disciplinárních důvodů po konfliktu s vojenskou hlídkou,“ vysvětlil pro Novinky Halousek, který je i předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti.

Valerij Bykovskij na fotografii z roku 1963

Foto: ČTK

Po smrti Valerije Bykovského jsou z daného oddílu živí poslední dva kosmonauté. „Jsou jimi Alexej Leonov, celosvětově známý hlavně prvním výstupem do volného vesmíru v roce 1965, a Boris Volynov, o kterém se traduje, že během dlouhého letu v roce 1976 prý vytáhl po vážných neshodách na svého kolegu Žolobova na palubě orbitální stanice Saljut-5 pistoli, která byla součástí záchranného balíčku pro případ přistání mimo plánovanou oblast,“ pokračoval Halousek.

Rovněž bychom k nim podle něj měli připočítat Valentinu Těreškovovou, první ženu v kosmu. Ta sice nebyla oficiálně členkou této výcvikové skupiny, ale při přípravě na svůj let s muži z prvního oddílu trénovala a úzce spolupracovala.

Formace s lodí Těreškovové

Sám Bykovskij poprvé do vesmíru nahlédl 14. června 1963, kdy v kulové kabině kosmické lodě Vostok-5 odstartoval ke svému téměř pětidennímu letu, jehož součástí byl i společný let „ve formaci“ s lodí Vostok-6, na jejíž palubě byla první žena-kosmonautka, zmíněná Těreškovová.

Těreškovová a Bykovskij

Foto: Profimedia.cz

Start lodě Vostok-6 s Těreškovovou

Foto: TASS, Profimedia.cz

„Obě lodě se k sobě přiblížily až na pět kilometrů a Bykovskij s Těreškovovou po nějaký čas udržovali i radiovou komunikaci,“ popsal Halousek.

Mise Valerije Bykovského, která se původně plánovala až na 10 dní, skončila úspěšným přistáním v kazašské stepi přesně po čtyřech dnech, 23 hodinách a sedmi minutách letu. Byl pátým sovětským a celkově devátým člověkem, který letěl do vesmíru. Tato cesta se podle Halouska dodnes uvádí jako nejdelší sólový kosmický let.

Obtížnost jeho výpravy o to více vyzní, když si uvědomíme, že se během téměř pěti dnů nemohl uvnitř malé kabiny pohybovat a celou dobu prožil v neforemném skafandru s helmou na hlavě připoután ke svému katapultovacímu křeslu.

Valentina Těreškovová v roce 1963 v Praze

Foto: ČTK

Zleva kosmonauti Valentina Těreškovová, Valerij Bykovskij, Jurij Gagarin a sovětský vůdce Nikita Chruščov

Foto: AFP PHOTO/RIA NOVOSTI, Profimedia.cz

Podruhé byl připravený k cestě do vesmíru v dubnu 1967. S Alexejem Jelisejevem a Jevgenijem Chrunovem měl vzlétnout v kabině Sojuzu-2 k náročné misi, během které by jeho dva kolegové přestoupili volným prostorem do společně letícího Sojuzu-1, v němž z kosmodromu Bajkonur odstartoval 23. dubna 1967 kosmonaut Vladimír Komarov. Bykovskij by se vrátil v kabině Sojuzu-2 na Zemi sám, ostatní tři by přistáli v Sojuzu-1.

„Start Sojuzu-2 byl však odvolán poté, co se kosmická loď Sojuz-1 dostala již krátce po svém startu do velkých technických problémů. Její pilot Komarov při přistání zahynul,“ připomněl český odborník.

První spojení lodí s lidskou posádkou v dějinách kosmonautiky se tak podařilo necelé dva roky poté, 16. ledna 1969 – a bez Bykovského.

Cesta do kosmu až v roce 1976

Podruhé se Bykovskij do vesmíru podíval až po více než 13 letech. S Vladimírem Aksjonovem prožil v roce 1976 téměř osm dní na palubě lodě Sojuz-22. Hlavním úkolem letu bylo fotografování území Sovětského svazu a Německé demokratické republiky pro potřeby vojáků i vědců.

Bykovskij na fotografii z roku 1976

Foto: Profimedia.cz

Kabina Sojuzu byla sice znatelně větší než Vostok, přesto příliš pohodlí nenabízela. A to s nimi na palubě bylo i malé akvárium s několika rybičkami, na kterých studovali postup jejich aklimatizace na stav beztíže.

Poslední cesta Valerije Bykovského (vlevo) do vesmíru. Jeho společníkem byl Němec Sigmund Jähn.

Foto: ZB, ČTK/AP

Roku 1976 se v Moskvě též rozhodlo, že v rámci programu kosmické spolupráce socialistických zemi Interkosmos poletí do vesmíru i lidé z dalších partnerských zemí. Prvním byl na jaře roku 1978 československý kosmonaut Vladimír Remek, třetím v září téhož roku občan tehdejší NDR Sigmund Jähn. A s ním seděl v kabině lodě Sojuz-31 při své třetí – a poslední – cestě do vesmíru i Bykovskij.

„Osmidenní výprava na orbitální stanici Saljut-6 zakončila kosmickou kariéru nenápadného drobného muže z prvního oddílu sovětských kosmonautů,“ dodal Halousek.

Valerij Bykovskij (vlevo) s Milanem Halouskem v Morgenröthe-Rautenkranz, rodišti prvního německého kosmonauta, při oslavách 25.výročí společného sovětsko-německého vesmírného letu programu Interkosmos. Snímek je z roku 2003.

Foto: archiv M. Halouska

Bykovskij sice byl ještě v roce 1980 velitelem záložní posádky mezinárodního sovětsko-vietnamského letu, ale do vesmíru se již nikdy nevrátil. V něm při svých třech cestách prožil celkem 20 dní 17 hodin a 47 minut, Zemi obletěl více než 330krát.

Po odchodu z aktivní služby se nadále ve Výcvikovém středisku kosmonautů Jurije Gagarina věnoval přípravě mladších kolegů. V roce 1988 odešel do důchodu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků