Článek
„Zhruba 300 žáků z Plzeňského kraje, kteří loni ukončili základní školu, nenastoupilo na žádnou střední školu ani učiliště,” řekl ředitel Středního odborného učiliště elektrotechnického v Plzni Jaroslav Černý.
Počet těchto dětí se má zvyšovat
Jde už o téměř desetinu dětí; loni vyšlo v kraji ze základních škol 4000 dětí. Potvrdil to také ředitel Střední průmyslové školy dopravní v Plzni Jiří Svoboda. Podle obou šéfů velkých škol řada rodičů, hlavně v sociálně slabších oblastech jako Tachovsko, nechce děti dále finančně podporovat ve vzdělávání a posílá je rovnou do práce.
Možná by měl kraj přispívat těmto rodinám ve větší míře, aby mohly jít děti studovat a nemusely chodit hned pracovat.
„Montovny už nepožadují po nových lidech žádné vzdělání. Firmy mají zoufalý nedostatek lidí,” řekl Svoboda. To potvrdili i personalisté na lednovém veletrhu práce v Plzni, kde sháněli až tisíce lidí.
Dětí, které půjdou po devítiletce do práce, bude podle ředitelů přibývat. „Stavějí se stále nové továrny, ale lidé nejsou. Firmy jsou pak závislé jen na cizincích,” uvedli.
Co když přijde krize?
Firmy podle Svobody nabízejí stále vyšší nástupní platy. Rodiče vidí, že si děti mohou vydělat i bez školy 20 tisíc korun. „Až zase přijde krize, tak tito lidé budou první, kteří vypadnou, a pak bude problém, co s nimi,” řekl.
Podle Černého je to dáno také charakterem fabrik, které už mívají speciální pracoviště na rychlé zacvičení. Tyto práce by přitom měli v budoucnu nahradit roboti, řekl.
„Je to špatný trend. Společnost by se tak stávala méně vzdělaná,” poznamenal Černý. Kraj v některých oborech přispívá na ubytování. „Možná by měl přispívat těmto rodinám ve větší míře, aby mohly jít děti studovat a nemusely chodit hned pracovat,” dodal.
Podíl nezaměstnaných v Plzeňském kraji činí 3,7 procenta a je po Praze druhý nejnižší v Česku. Bez práce je v regionu přes 15 tisíc lidí, meziročně o 4300 méně. Lidé si na pracovních úřadech mohou vybrat z 10 tisíc volných míst.
V kraji je nyní přes 29 100 pracovníků z EU, meziročně o 31 procent více. Nejčastěji jde o montážní dělníky, pomocné dělníky, obsluhu strojů a stavební dělníky. Nejvíce jsou to Slováci, Rumuni a Bulhaři. Statistici v kraji evidují celkem 210 tisíc zaměstnanců.
