Hlavní obsah

V Izraeli objevili nejstarší lidské ostatky mimo Afriku

Zbytek čelisti se sedmi zuby objevili v izraelské jeskyni tamní vědci, podle nich to může přepsat historii lidstva. Proč? Má totiž jít o nejstarší pozůstatky rodu Homo sapiens, které se našly mimo africký kontinent. Naznačuje to, že lidský druh se začal stěhovat z Afriky dříve, než jsme si dosud mysleli. Stáří fosilie odhadují výzkumníci na 177 až 194 tisíc let.

V Izraeli objevili nejstarší lidské ostatky mimo Afriku

Izraelci s novým objevem přišli minulý týden, po téměř 16 letech studie čelisti. Nalezené zuby nesou podle nich společné znaky pro druh Homo sapiens (člověk rozumný). které se nevyskytují u jiných blízkých lidských příbuzných z dané doby před více než 170 tisíci lety, a to včetně neandertálců.

Fosilie levé části horní čelisti mladého dospělého (pohlaví zůstává nejasné) pochází z jeskyně Misliya v pohoří Karmel na severu země, zhruba 12 kilometrů jižně od přístavního města Haifa. V jeskyni byly nalezeny i různé důmyslné nástroje a kosti zvířat. Její dávní obyvatelé byli zřejmě kočovnými lovci.

Migrace dříve, jinudy a častěji

Objev s velkou pravděpodobností posouvá začátek migrace Homo sapiens z Afriky 100 tisíc let do minulosti. Podle dlouhodobého vědeckého konsenzu se moderní lidé objevili v Africe asi před 200 tisíci lety a na další kontinenty se začali šířit před 60 tisíci lety.

Jenže loňský objev pozůstatků lidí v Maroku dokazuje přítomnost druhu Homo sapiens na tomto území na severozápadě Afriky už před 300 tisíci lety. [celá zpráva]

A posunutá je dle badatelů i doba, kdy se náš druh poprvé vydal z Afriky osídlit další kouty světa.

Až dosud nejstarší nálezy Homo sapiens mimo Afriku pocházely rovněž ze dvou jeskynních míst v Izraeli, včetně jednoho také v pohoří Karmel, staré 90 až 120 tisíc let.

„Nový objev podporuje myšlenku, že lidé migrovali z Afriky přes severní cestu, údolí Nilu a východní pobřeží Středozemního moře, nikoli jižní trasou přes úžinu Bab-al-Mandab, jižní pobřeží Saúdské Arábie, indický subkontinent a východ Asie,“ uvedl dle agentury Reuters paleoantropolog Israel Hershkovitz z Telavivské univerzity, který novou studii vedl.

„Je to vzrušující objev, který potvrzuje další možnosti chápání stěhování člověka z Afriky,“ dodal Rolf Quam z Univerzity Binghamton v americkém státě New York, spoluautor této studie, publikované minulý týden v odborném časopise Science.

Nalezení různých zkamenělin a prováděné genetické výzkumy tak posouvají migraci z jižního kontinentu do období před 220 tisíci lety, ale nejspíše ještě dříve. Nabízí se i teorie, že migračních vln z Afriky bylo více – a naši předchůdci odtamtud několikrát odcházeli a zase se vraceli.

Moderní Homo sapiens se tedy začal dle posledních zjištění vyvíjet před 300 tisíci roky. Člověk dnešního typu Homo sapiens sapiens před 45 tisíci lety. Hershkovitz nicméně věří, že Homo sapiens mohl vzniknout už před půlmiliónem let.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků