V Argentině odhalili nejstaršího titanosaura. Po Zemi kráčel před 140 miliony lety

Ninjatitan zapatai, obyvatel naší planety v počáteční fázi období křídy, byl identifikován jako titanosaurus, což zahrnuje rozmanitou skupina sauropodních dinosaurů. Sauropodi byli obecně velcí býložraví pravěcí ještěři s dlouhými krky a ocasy, kteří chodili po čtyřech.

Neúplné kosterní pozůstatky dinosaura byly podle vědeckého serveru Phys.org objeveny již roku 2014 v argentinské patagonské divočině – konkrétně v sedimentech geologického souvrství Bajada Colorada – jižně od města Neuquén ve stejnojmenné provincii.

Několikaletá analýza tak prokázala, že titanosauři se na Zemi objevili dříve, než jsme si mysleli, napsala agentura Reuters.

„Hlavní důležitost této fosílie kromě toho, že jde o nový druh titanosaura, je to, že je nejstarší zaznamenanou pro danou skupinu (titanosauři) na světě,” shrnul podle listu The Independent hlavní autor studie Pablo Gallina, výzkumný pracovník Národní rady pro vědecký a technický výzkum v Argentině (CONICET).

Podle José Luise Carballida, dalšího odborníka z úřadu CONICET, byli dosud v Patagonii nejranější známí titanosauři staří maximálně „pouze” 120 milionů let.

To vše podle Argentinců navíc podporuje teorii, že titanosauři jako takoví původně pocházeli z jižní polokoule.

Délka druhu Ninjatitan zapatai dosahovala zhruba 20 metrů, patřil tedy ke středně velkým zástupcům své skupiny. Největší příbuzní tohoto sauropoda byli zároveň největšími suchozemskými živočichy všech dob – např. minimálně 35metrový a o zhruba 45 milionů let mladší Argentinosaurus.

Vědci v Argentině si nyní připsali obdobný úspěch jako nedávno jejich kolegové. Letos v lednu se totiž objevila informace, že tamní paleontologové odkryli fosilii gigantického dinosaura a z několika kostí podle stanice CNN usoudili, že se mohlo jednat o největšího tvora, který kdy na naší planetě žil.

Ocasní obratle, části pánve a další kosti titanosaura, který před 98 miliony lety brázdil dnešní argentinskou provincii Neuquén, našli odborníci v geologické formaci známé jako souvrství Candelerosna, která je na zkameněliny bohatá.

Jedinec mohl být větší než jeho příbuzný Patagotitan – příslušníci tohoto rodu žili před 100 až 95 miliony lety a dosahovali výšky až 37,2 metru, tvrdí vědci v odborném časopise Cretaceous Research.