Hlavní obsah
Svítící světluška Foto: UP

Světlušky jsou na Zemi už 100 milionů let

Olomoučtí vědci z Laboratoře biodiverzity a molekulární evoluce Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého našli ve spolupráci se svými zahraničními kolegy z Německa, USA a Číny díky genetické analýze odpověď na to, odkud se na zemi vzaly světlušky a jak dlouho tu již jsou.

Svítící světluška Foto: UP
Světlušky jsou na Zemi už 100 milionů let

„Ukázalo se, že svítící brouci jsou na Zemi už asi 130 milionů let. Tenkrát svítili na cestu především dinosaurům, kteří v té době vládli na této planetě. Tehdejší svítící brouci ovšem nevypadali jako dnešní světlušky,“ uvedl člen řešitelského týmu Ladislav Bocák.

Nejstarší svítící brouk se podle něj podobal kovaříkům, jejichž larvy znají zahrádkáři jako škodlivé „drátovce“. Byl štíhlý, měl tvrdé tělo a predátorům unikal skákáním. Světlušky, jak je známe například i z Karafiátových Broučků, vznikly až později. Jejich nejstarší fosilie pochází z doby před přibližně 100 miliony lety a byla objevena před několika lety v barmském jantaru.

Světlušky, jak se známe nyní. Vlevo na snímku je samec, vpravo samice.

Foto: UP

„Nové poznatky ukazují, že místem vzniku světlušek je dnešní oblast jižní Číny a Zadní Indie, kde se dosud vyskytují další příbuzní. Od té doby se již vyvinulo přes 2 000 druhů světlušek, osídlily celou Zemi a nyní žije největší množství druhů v Jižní Americe,“ doplnil Bocák.

Dnešní světlušky se kovaříkům nepodobají

Všechny dnešní světlušky mají velmi měkké tělo a kovaříkům se již nepodobají. Navíc mnoho druhů, mezi nimi i všechny tři druhy žijící v tuzemsku, má samici podobnou larvě a pouze samec má plně vyvinuté krovky a křídla a je schopen letu.

Proto nikoho nenapadlo, že svítící „kovařík“ nazvaný Sinopyrophorus, v doslovném překladu „čínský nosič ohně“, je bezprostředním příbuzným dnešních světlušek. Tento druh byl nedávno objeven čínským amatérským entomologem v horských lesích na pomezí Barmy a Číny.

„Bohužel, starší metody studia fylogeneze při studiu evoluce této skupiny hmyzu zcela selhaly a podivný brouk byl mylně zařazen ke skutečným kovaříkům. Dnes jsou ovšem k dispozici metody zpracování celých genomů a můžeme se o jakémkoliv organismu dozvědět mnohem víc. Genomy mnoha brouků jsou naštěstí přibližně desetkrát menší než genom člověka, a tím je práce s nimi snazší a méně nákladná,“ doplnil další člen řešitelského týmu Dominik Kusý.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků