Hlavní obsah

Stoletá Mendelova univerzita adoptovala hrob svého prvního rektora Bubáka

Novinky,

Mendelova univerzita (MENDELU) v Brně adoptovala hrob svého prvního rektora Františka Bubáka na pražském Vinohradském hřbitově. Smluvně se zavázala, že se o něj bude starat minimálně deset let. Tehdejší Vysoká škola zemědělská v Brně (dnes MENDELU) byla zřízena zákonem z 24. července 1919. Jak řekl Novinkám mluvčí školy Filip Vrána, první přednášky tam začaly v listopadu téhož roku, tedy přesně před sto lety.

Foto: MENDELU

Tiskový mluvčí Mendelovy univerzity u hrobu jejího prvního rektora Františka Bubáka (ve výřezu)

Článek

Profesor František Bubák byl mezinárodně uznávaných mykologem. Ve funkci rektora někdejší Vysoké školy zemědělské působil od jejího založení jen do roku 1920, zemřel o pět let později v Praze, kde se stal profesorem fytopatologie na tehdejší Vysoké škole zemědělství a lesního inženýrství při české technice (ČVUT).

„Nesmírně mě těší, že MENDELU je novým adopčním nájemcem, díky kterému se podařilo zachránit další z více než 360 doposud do projektu zařazených hrobů. Od roku 2013, kdy Projekt adopce významných hrobů vznikl, se tímto způsobem podařilo zachránit a následně opravit náhrobky více než 200 osobností," uvedla Oldřiška Dvořáčková, tisková mluvčí Správy pražských hřbitovů a koordinátorka projektu.

Foto: MENDELU

První rektor brněnské Mendelovy univerzity František Bubák

Mendelova univerzita slaví v letošním roce sto let od svého založení.

„V rámci tohoto významného výročí jsme hledali potomky našeho prvního rektora. Obrátili jsme se mimo jiné na jeho rodnou obec Rovensko pod Troskami a také na správu pražských hřbitovů ve snaze jeho potomky kontaktovat. Když jsme zjistili, že nikdo z příbuzných o hrob profesora Bubáka nepečuje a je volný k adopci, bylo už rozhodnutí jednoduché,” poznamenal Vrána.

Bubákova sbírka mikroskopických hub

Mendelova univerzita se zavázala pečovat o hrob svého prvního rektora dlouhodobě, v plánu je například zlacení písma.

Univerzita Karlova otevřela po rekonstrukci svůj palác v centru Prahy

Věda a školy

Bubák patří k zakladatelům Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes MENDELU), nastavil procesy řízení školy a úřední procedury. Spolurozhodoval o rozdělování subvencí, umístění ústavů, budování stolic jednotlivých oborů, výběru kandidátů na místa vyučujících a dalšího personálu školy.

Zahájil jednání o výběru pozemků pro školní novostavbu i pro zajištění školních statků a botanické zahrady.

Foto: MENDELU

Parte Františka Bubáka

Zároveň byl významným vědcem. Spolu s Josefem E. Kabátem, amatérským mykologem a ředitelem cukrovaru, vydal sbírku mikroskopických hub rozesílaných významným vědeckým institucím po světě. Po Bubákovi bylo pojmenováno několik nových druhů hub.

„Z druhů, které jsou dnes odbornou veřejností uznávány, je třeba uvést Phialophora bubakii (Laxa) Schol-Schwarz. Tento druh byl původně izolován z margarínu, ale vyskytuje se hlavně jako endofyt v živých dřevinách či v lesní půdě. Dalším druhem popsaným na počest profesora Bubáka je patogen rostlin Mycosphaerella bubakii Aptroot,” prozradil mykolog Michal Tomšovský z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

Sedmdesát tisíc pražských hrobů bez nájemní smlouvy

Na 29 hřbitovech, které má pod sebou Správa pražských hřbitovů, se nachází čtvrt milionu hrobů, z nichž je zhruba 70 tisíc bez platné nájemní smlouvy.

Cílem projektu adopce je nejen zabránit mizení hrobů osobností, které nemají platné nájemní smlouvy, ale hlavně zajistit prostřednictvím adopčních nájemců péči o náhrobky, které se dlouhá léta neudržovaly a hrozí jim až nevratné poškození.

Foto: MENDELU

Bubákův hrob v Praze na Vinohradech

„Do projektu jsou zařazovány hroby významných osobností nebo architektonická díla, ale též hroby obyčejných, někomu však blízkých lidí, u nichž někdo projeví zájem pečovat o ně bez toho, aby mohl do hrobového místa pohřbívat,” dodala Dvořáčková.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám