Hlavní obsah
Sonda Parker Solar Probe u Slunce. Ilustrační snímek Foto: NASA's Goddard Space Flight Center

Sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) jménem Parker Solar Probe úspěšně dokončila první ze 24 plánovaných obletů kolem Slunce a vydala se obkroužit hvězdu naší soustavy podruhé. Agentura NASA o tom v závěru minulého týdne informovala na svém webu s tím, že je aparát plně funkční a všechny systémy pracují správně.

Sonda Parker Solar Probe u Slunce. Ilustrační snímek Foto: NASA's Goddard Space Flight Center
Sonda NASA poprvé oblétla Slunce

Parkerova solární sonda první oblet dokončila již 19. ledna, když dosáhla svého prvního afélia, tedy nejvzdálenějšího bodu orbity od Slunce.

První perihélium, největší přiblížení ke Slunci, zvládla 6. listopadu, když se k povrchu hvězdy přiblížila na 24 milionů kilometrů. Zatímco nyní zvládla první oblet Slunce, tehdy se podařil první blízký průlet. [celá zpráva]

Druhého perihélia má přístroj dosáhnout 4. dubna.

Odhalit tajemství Slunce i kosmického počasí

Na Zemi bylo z přístrojů sondy už přijato více než 17 gigabitů vědeckých údajů. Úplná sada dat získaných během prvního obletu kolem Slunce by měla dle NASA dorazit do dubna.

Umělecká kompozice sondy blížící se mateřské hvězdě

Foto: NASA/Johns Hopkins APL/Steve Gribben

„Byl to poučný a fascinující první oblet. Dozvěděli jsme se hodně o tom, jak sonda funguje a jak reaguje na sluneční prostředí,“ komentoval událost šéf projektu Andy Driesman z Laboratoře aplikované fyziky (APL) Univerzity Johnse Hopkinse. Laboratoř sondu pro NASA navrhla, vyrobila a misi též řídí.

„Údaje, které jsme obdrželi, naznačují mnoho nových věcí, jež jsme dosud neviděli, a potenciální nové objevy. Parkerova solární sonda naplňuje očekávání, že mise odhalí tajemství Slunce,“ reagoval další vědec z týmu APL Nour Raouafi.

Parker Solar Probe se vydala ke Slunci z floridského Mysu Canaveral loni 12. srpna. [celá zpráva]

Cílem projektu s rozpočtem kolem 1,5 miliardy dolarů (34 miliard korun) je získat nové poznatky o naší hvězdě, které například umožní lépe předpovídat solární bouře, které mohou ohrozit pozemské rozvodné sítě nebo satelitní navigaci.

Jde o první zařízení vyslané lidmi s cílem proniknout do koróny, tedy oblasti atmosféry, Slunce. Vědci chtějí, aby jim zaslané údaje pomohly objasnit, proč teplota koróny, dosahující až několika milionů stupňů Celsia, je o několik řádů vyšší než teplota kolem 5500 stupňů na povrchu hvězdy.

Sonda Parker Solar Probe

Foto: NASA/Johns Hopkins APL/Ed Whitman

Mise sondy je rozplánovaná do roku 2025. Nejvíce se má zařízení ke Slunci přiblížit v roce 2024, a to na 6,164 milionu kilometrů. Čím více se bude k hvězdě přibližovat, tím více bude také překračovat rekord nejrychleji letícího kosmického přístroje. Proto vůbec nejvyšší rychlosti kolem 690 000 km/h by sonda měla dosáhnout právě v roce 2024.

Před startem této sondy rekord 247 tisíc kilometrů za hodinu držel od dubna 1976 německo-americký aparát Helios 2.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků