Sněmovna poslala novelu školského zákona do závěrečného schvalování

Zánik přípravných tříd navrhl předseda sněmovního školského výboru Jiří Zlatuška (za ANO). Podle něj existence těchto tříd ztratí smysl, pokud bude od září příštího roku povinný poslední ročník mateřské školy.

Poslankyně ČSSD a členka školského výboru Markéta Wernerová však namítá, že přípravné třídy mají poněkud odlišnou úlohu. „Slouží dětem, u kterých se při zápisu do prvních tříd usoudilo, že ještě není vhodné, aby nastoupily do první třídy základní školy,” vysvětlila pro Novinky. „Povinný rok školky se ale zavádí pro všechny děti.”

Proto se nedomnívá, že by už přípravné třídy nebyly potřeba. „Jsou děti, a není jich zrovna málo, které následně po školce navštěvují i přípravnou třídu. Většinový názor členů výboru tedy je, že by se přípravné třídy rušit neměly,” dodala.

Zavedení povinného roku školky prosazuje vláda kvůli tomu, aby si zejména sociálně znevýhodněné děti osvojily návyky a připravily se na zahájení školní docházky. Proti je ODS a TOP 09, podle nichž bude pod hrozbou pětitisícové pokuty vymahatelný pouze zápis do školky, nikoli pobyt v ní.

Radka Maxová (ANO) by chtěla zrušit zavedení spádových mateřských škol, do nichž by měly být přednostně přijímány děti s příslušným trvalým pobytem.

Karel Rais (ANO) by chtěl o rok, na 1. září 2017 odložit zavedení inkluzivního vzdělávání dětí v běžných základních školách. „Je nutné pro zavedení společného vzdělávání poskytnout větší časový prostor na pozvolný přechod a další úpravu vzdělávacího systému,” argumentoval poslanec. Odklad požaduje také komunistická poslankyně Marta Semelová.

Anna Putnová (TOP 09) navrhla novelou uzákonit pozici českých škol v zahraničí. Její kolegyně Nina Nováková by chtěla mít mezi zákonem stanovenými cíli vzdělávání nejen pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu či základních lidských práv a svobod, ale také plnění občanských a společenských povinností. Méně náročný cíl zvolil Petr Kořenek (ČSSD), který by chtěl ve školách zachovat automaty na kávu v místech, kam by děti neměly přístup.

Tři desítky úprav vládní předlohy přijal sněmovní školský výbor. Chce mimo jiné umožnit domácí vzdělávání také na druhém stupni základních škol. Děti se nyní mohou vzdělávat doma jen na prvním stupni. Zatímco pro tento stupeň domácího vzdělávání by stačilo „učitelům” středoškolské vzdělání, pro druhý stupeň by muselo být vysokoškolské.

Povinný poslední rok mateřské školy by měl být podle novely zaveden od roku 2017. Ve stejném roce se mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. O čtyři roky později se má zavést povinná maturita z matematiky. Maturanti pak mají mít tři povinné předměty pro společnou část zkoušky, vedle matematiky ještě češtinu a cizí jazyk.