Článek
Vědci se obávají, že se plastové znečištění může dostat i do dalších oblastí Antarktidy.
Biologové z Itálie a Irska testovali chvostoskoky dlící na polystyrenu u břehů antarktického Ostrova krále Jiřího, největšího ostrova souostroví Jižní Shetlandy, který leží asi 120 kilometrů severně od pobřeží Antarktického poloostrova a téměř 1000 km jižně od Jižní Ameriky.
Chvostoskok
Šlo o poměrně velký kus tzv. zpěňovatelného polystyrenu (34 × 31 × 5 cm) pokrytého dále mikroskopickými řasami, mechem či lišejníky. Vědci prokázali, že chvostoskoci kousíčky umělohmotného materiálu skutečně požili.
| Chvostoskoci (Collembola) jsou starobylá bazální skupina šestinohých, mezi které patří i hmyz - chvostoskoci jsou tedy jeho příbuzní. Jde o drobné živočichy žijící v půdě či na jejím povrchu, v humusu, opadu, někdy též na vodní hladině, firnových polích nebo okrajích ledovců. Jejich hlavním znakem je unikátní skákací aparát a ventrální tubus na zadečku. |
V prohlášení před zveřejněním své studie výzkumníci podle stanice CNN uvedli, že jejich nálezy představují „první terénní důkaz kontaminace mikroplasty u suchozemských živočichů Antarktidy“. Samotnou studii publikoval akademický žurnál Biology Letters, který vydává britská Královská společnost.
Hrozba pro celý ekosystém?
Výsledky jsou prvním potvrzením, že mikroplasty vstoupily do potravního řetězce antarktického ekosystému, což může později začít ohrožovat i další zvířata včetně tuleňů, žraloků a tučňáků. Už dřívější průzkumy naznačily, že chvostoskoci v důsledku požití plastů trpí změnami v růstu a reprodukci.
Zelená, nikoli bílá Antarktida? Tamní sníh mění barvu
Aktuální studie analyzovala na osmnáct chvostoskoků nalezených na ploše polystyrenu, který byl vyzvednut už v roce 2016. Laboratorní analýza potvrdila, že v jejich zažívacím traktu jsou malinké částečky umělé hmoty. Infračervený skener konkrétně v jejich vnitřnostech odhalil drobné úlomky polystyrenu, které odpovídaly danému odpadu, na kterém žili. Jejich čelisti jim ho - bohužel - umožnily spořádat.
Vědci detekovali v tělech antarktických chvostoskoků stopy plastů.
„Naše studie jasně ukazuje schopnost chvostoskoků přijímat plasty,“ konstatovala podle serveru The Daily Mail jedna z jejích autorek Elisa Bergamiová z italské Univerzity Siena. Podle ní jde o vážný problém.
„Vzhledem k velké přítomnosti Cryptopygus antarcticus v antarktickém půdním prostředí by požití mikroplastů mohlo přispět k jejich rozšíření skrze potravní řetězec na jižním pólu, což by mohlo ohrozit celý ekosystém,“ upozornila.
Plasty v Brně stárnou rychleji než v Antarktidě
Podle odborníků je nicméně zapotřebí další bádání, aby bylo možné lépe porozumět možným dopadům na životní prostředí. Tento nález každopádně přichází poté, co byly v antarktických vodách objeveny začátkem tohoto roku rovněž malé kousky plastu.
